Ošetřovatelská péče o pacienta s myasthenia gravis

Abstract

Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o pacienta s myasthenia gravis, jejím cílem je zmapování ošetřovatelské péče o pacienta s onemocněním myasthenia gravis. Formulovány byly též dvě výzkumné otázky zjišťující specifika ošetřovatelské péče o pacienta s onemocněním myasthenia gravis na standardním oddělení a specifika ošetřovatelské péče o pacienta s onemocněním myasthenia gravis na umělém plicním ventilátoru. V teoretické části je podána charakteristika onemocnění, klinický obraz nemoci, průběh onemocnění, včetně výskytu myastenické krize. Detailněji je přiblížena ošetřovatelská péče o pacienta s myasthenia gravis. Empirická část obsahuje popis realizovaného kvalitativního výzkumu. Technikou výzkumu byl polostrukturovaný rozhovor, data byla analyzována pomocí metody otevřeného kódování, technikou papír-tužka. Rozhovor obsahoval 31 otázek rozdělených do čtyřech hlavních částí, zaměřených na znalost sester onemocnění myasthenia gravis, specifika ošetřovatelské péče o pacienta s myasthenia gravis, rizika a režimová opatření u pacienta s onemocněním myasthenia gravis a edukaci pacienta, včetně spolupráce s rodinou. V případě sester z akutních lůžek (ARO/JIP) byl rozhovor rozšířen o pátou oblast mapující specifika péče o nemocného s myasthenia gravis na akutním oddělení. Výzkumný soubor tvořilo deset sester, z nichž čtyři působí na odděleních JIP či ARO. Analýzou rozhovorů bylo vytvořeno celkem 5 kategorií, z nichž některé jsou dále členěny do dílčích podkategorií. Prezentace zjištěných výsledků je podána s využitím těchto kategorií, v případě relevantnosti jsou uváděny přímé výroky informantek, přibližujících specifika ošetřovatelské péče o pacienty s myasthenia gravis na standardních odděleních nebo odděleních ARO/JIP. Zjištěné výsledky poukazují na potřebu věnovat v rámci ošetřovatelské péče o pacienty s myasthenia gravis ze strany sester pozornost především dekubitům, oblasti hygieny, stravování, důležitá je i edukace pacientů a jejich blízkých. Ošetřovatelská péče na standardním oddělení a odděleních ARO/JIP se liší, rozdíl lze spatřovat především v důrazu kladeném na odděleních akutní péče dýchacím cestám, prevenci dekubitů, které mohou vznikat i v dýchacích cestách, prevenci nozokomiálních nákaz. Na oddělení ARO/JIP musí být sestry také ve větší míře připraveny na náhlé zhoršení stavu pacienta, od kterého se odvíjí následná ošetřovatelská péče, užívána bývá endotracheální rourka, případně tracheostomická kanyla. V návaznosti na zjištěné výsledky lze také doporučit osloveným zdravotnickým zařízením vytvoření ošetřovatelského standardu o pacienta s myastenií, které není k dispozici na žádném ze standardních oddělení, na nichž byl výzkum prováděn. Přínos bakalářské práce je možné spatřovat v zachycení komplexnosti ošetřovatelské péče o pacienty s myasthenia gravis, včetně uvedení oblastí, kterým musí sestry věnovat zvýšenou pozornost, s poukázáním na odlišnosti poskytování ošetřovatelské péče o pacienty s myasthenia gravis na odděleních standardních a odděleních ARO/JIP. Výsledky práce mohou být využity sestrami, které o tyto pacienty pečují, především však mohou být vodítkem pro sestry, které s těmito pacienty dosud nemají zkušenosti. Předložené poznatky mohou využít tyto sestry v situaci, kdy budou nuceny poskytovat ošetřovatelskou péči i těmto pacientům.