dc.contributor.advisor | Majstr, Jiří | |
dc.contributor.author | Havrdová, Jitka | |
dc.date.accessioned | 2023-03-07T12:00:08Z | |
dc.date.available | 2023-03-07T12:00:08Z | |
dc.date.issued | 2019 | |
dc.date.submitted | 2019-05-07 | |
dc.identifier.uri | https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/41131 | |
dc.description.abstract | Mimořádné události s hromadným postižením osob a jejich častý výskyt jsou stále reálnější hrozbou nejen pro společnost jako takovou, ale i pro poskytovatele zdravotní záchranné služby, která v tu chvíli zcela musí změnit přístup k poskytování péče a přejít do režimu mimořádné události. Přitom jsou na celý integrovaný záchranný systém kladeny vysoké nároky jak v zajištění bezpečnosti a preventivních opatřeních, tak v organizaci činností na místě mimořádné události s hromadným postižením osob a hlavně v poskytnutí rychlé a odborné pomoci.
Tato bakalářská práce se zaměřuje hlavně na poskytovatele zdravotní záchranné služby při mimořádných událostech s hromadným postižením osob a na problematiku třídění postižených. Mimořádná událost s hromadným postižením osob vyžaduje zcela jiný přístup k ošetřování postižených. Neplatí zde model individuální medicíny, kdy posádka zdravotnické záchranné služby poskytuje péči jednomu pacientovi od prvotního kontaktu až po jeho předání do zdravotnického zařízení. V režimu mimořádné události s hromadným postižením osob je nutné stanovit priority ošetření, toto ošetření provést a pak nemocného transportovat do zdravotnického zařízení. Prioritou při takové události, je zachránit život všem postiženým, kteří mají možnost na přežití.
Ošetřování postižených na místě události s hromadným postižením osob je komplikováno mnoha faktory, které celou situaci negativně ovlivňují. Jedná se zejména o nedostatek času při rozhodování a ošetření, chaos, stres, panika, v úvodní fázi i nedostatek prostředků a sil nejen u poskytovatelů zdravotnické záchranné služby, ale u celého integrovaného záchranného systému. Vzhledem k tomu, že situace na místě události se optimalizuje v průběhu třiceti až šedesáti minut od zahájení činností, je v úvodní fázi naprosto klíčové zaměřit svoji pozornost na organizaci a řízení složek integrovaného záchranného systému.
Tématem bakalářské práce je problematika třídění postižených na místě mimořádné události s hromadným postižením osob. V teoretické části se věnuje tématům medicíny katastrof, integrovanému záchrannému systému a nakonec samotné problematice třídění. Teoretická část je vystavěna na odborné literatuře a opírá se o aktuální legislativu. V části zaměřené na problematiku třídění postižených jsou podrobně rozebrány jednotlivé metody třídění raněných a skórovací systémy, zejména metoda START a třídicí identifikační karta, které v našich podmínkách dominují.
Praktická část bakalářské práce je provedena formou kvalitativního výzkumu a porovnává odpovědi dvou skupin respondentů získané polostrukturovaným rozhovorem. Respondenti byli z řad nelékařského zdravotnického personálu zdravotnické záchranné služby, jedna skupina z Kraje Vysočina a druhá z Jihočeského kraje. Obsah rozhovoru tvořily otázky rozdělené do čtyř kategorií, z nichž každá byla zaměřena na určitou oblast problematiky mimořádných událostí s hromadným postižením osob. Jednotlivé kategorie se věnovaly obecným a konkrétním postupům na místě mimořádné události s hromadným postižením osob, dále spolupráci integrovaného záchranného systému a problematice třídění.
Cílem práce bylo zjistit, jak se zdravotničtí záchranáři cítí být připraveni na mimořádnou událost s hromadným postižením osob po teoretické i praktické stránce a jak hodnotí spolupráci v rámci celého integrovaného záchranného systému. Cílem práce bylo i ověřit teoretické znalosti respondentů v dané problematice a jejich znalost postupů. Výsledky získané rozhovorem a jejich rozbor jsou zpracovány v kapitole Vyhodnocení rozhovorů. Stanovené výzkumné otázky a jejich výstupy jsou představeny v kapitole Diskuze. Celkové shrnutí práce je provedeno v kapitole Závěr. | cze |
dc.format | 72 stran | |
dc.format | 72 stran | |
dc.language.iso | cze | |
dc.publisher | Jihočeská univerzita | cze |
dc.rights | Bez omezení | |
dc.subject | medicína katastrof; třídění; integrovaný záchranný systém; mimořádná událost s hromadným postižením osob | cze |
dc.subject | disaster medicine; triage; integrated rescue system; emergency; mass casualties | eng |
dc.title | Problematika třídění při mimořádné události s hromadným postižením osob | cze |
dc.title.alternative | Problems of triage during an emergency involving disabled people | eng |
dc.type | bakalářská práce | cze |
dc.identifier.stag | 55010 | |
dc.description.abstract-translated | Mass casualty incidents and their occurrence are a real threat not only to the society as a whole but also to emergency medical service providers, who, at the moment of the occurrence of a mass casualty incident, must completely change their approach to providing care and switch into the emergency regime. At that moment, high demands are placed on the entire integrated rescue system, both with regard to ensuring safety, preventive measures and organizing activities at the site of the mass casualty incident, andto providing quick and expert assistance.
This bachelor thesis concerns mainly providers of emergency medical services during mass casualty incidents and problems of sorting of casualties. In case of a mass casualty incident, the situation requires a completely different approach to the treatment of the casualties than everyday work. In this situation, the individual medicine model when the emergency medical crew provides care to one patient only, from the initial contact to the transfer of the patient to a medical facility, does not apply. In a regime of mass casualty incident, it is necessary to set priorities for treatment, to carry out such treatment and transport the patient to a medical facility. The priority in such a situation is not to save everyone's life, but to eliminate the extent of injuries of the people to the minimum.
The treatment of casualties at the site of a mass casualty incident is complicated by many factors that negatively affect the situation. In particular, there is a lack of time for decision-making and treatment, chaos, stress, panic, and in the initial phase also a lack of resources and forces, concerning not only the providers of emergency medical services, but the entire integrated rescue system. Since the on-site situation is optimized within thirty and sixty minutes of the start of operations, it is crucial in the initial phase to focus on the organization and management of the integrated rescue system units.
The bachelor thesis is devoted to the issue of classification of the casualties on the site of amass casualty incident. The theoretical part deals with the topics of disaster medicine, the integrated rescue system and in the last part it is devoted to the classification itself. The theoretical part is based on expert literature and current legislation. In the part focused on the classification of the casualties, the individual methods for classification of casualties and scoring systems are analysed in detail, especially the START method and classification identification card, which dominate in our country.
The practical part of the thesis is done in the form of qualitative research and compares the answers obtained by a semi-structured interview with two groups of respondents. Respondents were non-doctor medical personnel of the emergency medical service, one group from the Vysočina Region and the other from the South Bohemian Region. The content of the interview was divided into four categories, each focusing on a particular area of casualty incidents. The individual categories dealt with general and specific procedures at the site of a mass casualty incident, cooperation of the integrated rescue system and the issue of classification of patients.
The aim of this thesis was to find out how the rescue workers are prepared for a mass casualty incident both theoretically and practically, how they evaluate the cooperation within the whole integrated rescue system. The aim of the thesis was also to verify the theoretical knowledge of the respondents concerning this area of interest and the procedures. The results obtained by the interview and their analysis are included in the chapter Vyhodnocení rozhovorů. The research questions and their results are discussed in the chapter Diskuze. The overall conclusion is included in the chapter Závěr. | eng |
dc.date.accepted | 2019-06-18 | |
dc.description.department | Zdravotně sociální fakulta | cze |
dc.thesis.degree-discipline | Zdravotnický záchranář | cze |
dc.thesis.degree-grantor | Jihočeská univerzita. Zdravotně sociální fakulta | cze |
dc.thesis.degree-name | Bc. | |
dc.thesis.degree-program | Specializace ve zdravotnictví | cze |
dc.description.grade | Dokončená práce s úspěšnou obhajobou | cze |
dc.contributor.referee | Svoboda, Petr | |