Epidemiologická situace v lékárně

Abstract

Mezi nejčastější onemocnění patří respirační nákazy přenášené vzdušnou cestou. Postihují děti i dospělé, potenciálně nebezpečné však mohou být pro osoby oslabené primárním onemocněním nebo poruchou imunity. Patogeny bývají do okolí vylučovány nemocným člověkem pomocí kapének či biologického aerosolu při kašlání, kýchání nebo mluvení. Tyto způsoby přenosu představují riziko v šíření nozokomiálních nákaz ve zdravotnickém zařízení. Cílem bakalářské práce bylo zjistit výši mikrobiálního znečištění ovzduší vnitřního prostředí a vyhodnotit případný negativní vliv bakteriální kontaminace na zdraví pacientů přítomných v lékárně. Laboratorní část práce byla zaměřena na odběr, zpracování a identifikaci infekčního agens šířeného vzdušnou cestou ve zdravotnickém zařízení (lékárně) v období 5/2018-2/2019. K odběru vzorku byla použita metoda pasivního sběru (plotnová sedimentační metoda). Její podstatou je usazování mikroorganismů přítomných ve vzduchu na krevní agar v Petriho misce. Na výši mikrobiálního znečištění vnitřního ovzduší byl posuzován také vliv teploty a vlhkosti vzduchu v lékárně a počet osob přítomných v době odběru vzorku. Dle Vyhlášky č. 6/2003 Sb., která stanovuje hygienické limity biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností ve zdravotnickém zařízení, je maximální hranice 500 CFU/m3 (CFU je jednotka používaná k odhadu počtu životaschopných bakterií). Této hranice nebylo ve zkoumaném období dosaženo. Naměřené hodnoty dokázaly, že teplota, vlhkost a počet CFU/miska mají mezi sebou určitou mírnou pozitivní závislost. Porovnáním počtu pacientů a počtu CFU/misku se prokázalo, že tyto dvě veličiny nemají vzájemnou výraznou korelaci. Co se týče zastoupení jednotlivých skupin identifikovaných mikroorganismů ve vzorcích, převažující podíly má většinou skupina G+ Staphylococcus spp., která často tvoří více než 50 % mikroorganismů ve vzorku, někde dokonce až 75 %. Následují G- tyčky, jejichž podíl tvoří až 46 %, dále poté G+ diplokoky a tetrakoky, jejichž podíl dosahuje až 43 %. Z hledaných patogenů byl potvrzen výskyt Staphylococcus aureus a Streptococcus pyogenes. Výsledky bakalářské práce nepotvrdily překročení limitu mikrobiálního znečištění ovzduší v lékárně ani významný výskyt původců bakteriálních respiračních nákaz. Lze tedy považovat vnitřní ovzduší v lékárně z hlediska možnosti bakteriální nákazy za málo rizikové.