Viscerosomatické vztahy ve fyzioterapii

Abstract

Cílem této práce je objasnění významu přenesené bolesti a přiblížení problematiky viscerosomatických a somatoviscerálních vztahů. Vztahy mezi vnitřními orgány a pohybovým aparátem jsou známé již dlouho, ale v klinické praxi jsou velmi často zcela opomínány, a to i přesto, že znalost viscerálních vzorců a konkrétních reflexních změn při daném onemocnění nám může usnadnit diagnostiku a správné nastavení terapie. V některých případech se může interní problém manifestovat jako onemocnění pohybového aparátu a pacient je lékařem odeslán na rehabilitaci, kde terapie nepřináší žádnou úlevu a bolesti přetrvávají. V takovém případě je důležité pomýšlet na onemocnění vnitřního orgánu a odeslat pacienta na další vyšetření. Pokud ovšem tato chybná diagnostika není včas odhalena, může dojít k poškození zdraví pacienta, které může být i fatální (například při nádorovém onemocnění). Naopak častý je i problém opačný, kdy pacient vnímá svůj problém jako interní, ale při vyšetření se neukáže žádná patologie. Takový pacient je obvykle považován za hypochondra nebo se potíže označí jako psychosomatické. Z hlediska diferenciální diagnostiky je ovšem důležité i v takovém případě pomýšlet na vztahy pohybového aparátu a interních struktur. Pokud je primární problém v pohybové soustavě, lze pacientovi pomoci správně zvolenou fyzioterapií a ulevit tak i od interních potíží. Práce se v teoretické části zabývá definicí těchto vztahů a přenesenou bolestí. Dále se snaží objasnit problematiku viscerálních vzorců a popsat nejčastější diagnózy v rámci viscerosomatických a somatoviscerálních vztahů a možnosti jejich terapie. V praktické části jsou prezentovány dvě kazuistiky. První kazuistika prezentuje pacientku s refluxem jícnu a druhá pacientku s dysmenoreou.