Zvládání hospicové péče v domácím prostředí z pohledu pacientů a rodinných příslušníků

Abstract

Bakalářská práce se věnuje tématu domácí hospicové péče. Cílem práce je zjistit, jak zvládají pacienti a doprovázející rodinní příslušníci poskytovanou péči v domácím prostředí. Vzhledem k tomu, že většina nevyléčitelně nemocných osob si přeje zemřít doma, za přítomnosti svých blízkých, se dostává téma hospicové péče do popředí. Vznikají nová zařízení, kde je nemocným v terminálním stádiu života nabízena paliativní péče. V zahraničí jsou hospicové služby a paliativní medicína více rozšířené a zakotvené ve zdravotním systému, než je tomu v České republice. Nicméně snahy lékařů, asociací hospicové péče a mnoha jiných organizací velmi přispívají k nastavení podmínek a rozvoji hospicové péče, která by byla dostupná všem nemocným a která nabízí kvalitní a důstojné umírání svým pacientům. V bakalářské práci byly stanoveny tři výzkumné otázky, které byly položeny v souvislosti s cílem práce. První položená otázka se týkala zmapování bariér, které se vyskytují v domácí hospicové péči. Druhá výzkumná otázka spočívala v analýze potřeb nemocného a doprovázejících členů rodiny. Třetí otázka si kladla za svůj cíl zjistit průběh poskytované domácí hospicové péče. Výzkumné šetření bylo prováděno metodou kvalitativního šetření, za pomoci polostrukturovaného rozhovoru a pozorování. Výzkumného šetření se zúčastnilo jedenáct respondentů. Jednalo se o pět všeobecných sester zaměstnaných v domácí hospicové péči. Dále o tři pacienty v terminálním stádiu života a jejich tři doprovázející rodinné příslušníky. Výsledky získané od informantů byly zpracovány metodou "tužka-papír". Metoda pozorování byla využita u nemocných respondentů v terminální fázi života, kde bylo zjišťováno, jaké jsou v rodině vztahy, jaký je stav pacienta a jaké bytové podmínky umožňují poskytovat domácí hospicovou péči. Tyto výsledky byly průběžně zaznamenávány do pozorovacího archu. Na základě získaných výsledků je možné konstatovat, že domácí hospicová péče může být poskytovaná ve stabilní a spolupracující rodině, která žije v bytě či domku vhodném pro možné zajištění kompenzačních pomůcek nemocnému a v dostupné vzdálenosti pro pracovníky domácí hospicové péče. Z rozhovorů uskutečněných s nemocnými v terminálním stádiu života a jejich doprovázejících osob nevzešly žádné bariéry, které by zabránily v poskytování hospicové péče v domácím prostředí. Z pohledu všeobecných sester jsou nejvíce vnímány překážky v nespolupráci s rodinou, špatné komunikaci a nedostatku fyzických sil doprovázejících osob. Holistický pohled na nemocného i doprovázející osobu umožňuje sestrám uspokojovat potřeby těchto respondentů ve všech složkách, pečují tedy o bio-psycho-sociální a spirituální oblast. U uvedených respondentů byla nejvíce poskytovaná psychická podpora, v biologické oblasti docházelo především k tišení bolesti. Domácí hospicová péče se dle výsledků výzkumného šetření těší velkému úspěchu a prosazující se paliativní péče nachází své opodstatněné místo v péči o pacienta. Získané výsledky z této bakalářské práce mohou posloužit ve vzdělávání dalších všeobecných sester.