Únava u onkologicky nemocných

Abstract

Cílem této bakalářské práce bylo popsat, jakou úlohu zastávají sestry v problematice únavy u onkologických pacientů. Zjistit jaké existují možnosti ovlivnění únavy onkologických pacientů a jak jsou v praxi uplatňovány. Jakým způsobem je únava pacientů podstupujících onkologickou léčbu zaznamenávána a hodnocena v dokumentaci pacientů a jak je únava vnímána samotnými pacienty. V rámci praktické části bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření formou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor byl tvořen devíti sestrami a devíti pacienty vybraných onkologických oddělení v nemocnicích ČR. Výběr respondentů byl záměrný. Získané rozhovory byly zpracovány pomocí techniky otevřeného kódování metodou tužka a papír. Při vyhodnocování rozhovorů se sestrami bylo vytvořeno devět kategorií, rozhovory s pacienty byly vyhodnoceny v sedmi kategoriích. Některé kategorie byly námi dále rozděleny do několika podkategorií dle jejich zaměření. Z výsledků práce vyplývá, že se jedná o příznak, který je často ze strany ošetřovatelského personálu zanedbáván. Výzkum prokázal skutečnost, že sestry se hodnocením a zaznamenáváním únavy v dokumentaci nemocného nezabývají, jak by měly. Nejsou jimi prováděné veškeré možné intervence k ovlivnění únavy. Z výsledků byl dále zjištěn fakt, že pacienti nejsou převážnou většinou sester řádně edukováni o možnostech ovlivnění únavy i přes skutečnost, že sestra může kvalitní ošetřovatelskou péčí ovlivnit pacientův fyzický, ale i psychický stav, což se přímo odráží na míře únavy pacientů.