Znalost ovlivnitelných rizikových faktorů kardiovaskulárních nemocí obyvatel města Havlíčkův Brod ve dvou skupinách 18-40 let a od 40 a více let

Abstract

Téma bakalářské práce: Znalost ovlivnitelných rizikových faktorů kardiovaskulárních nemoci obyvatel města Havlíčkův Brod ve dvou skupinách 18-40 let a od 40 a více. Teoretická východiska: Bakalářská práce začíná popisem stručné anatomie. Poté jsme charakterizovali nejčastější kardiovaskulární onemocnění, která dělají veřejnosti potíže. Dále jsme se v práci orientovali na popis ovlivnitelných rizikových faktorů. Řadíme mezi ně hypertenzi (vysoký krevní tlak), diabetes mellitus, dyslipidemie, kouření, obezita, psychosociální faktory, nízká fyzická aktivita a výživa. Ke každému rizikovému faktoru je popsána prevence. Závěr teoretické části tvoří kapitola věnovaná edukaci a jejímu významu pro prevenci. Cíle práce: Cílem práce bylo porovnat znalosti ovlivnitelných rizikových faktorů kardiovaskulárních nemocí obyvatel města Havlíčkův Brod ve dvou skupinách 18-40 let a od 40 a více. Popsat znalosti o ovlivnitelných rizikových faktorech a porovnat znalosti ovlivnitelných rizikových faktorů u žen a mužů. Metodika: Ve výzkumném šetření byla zjišťována znalost ovlivnitelných rizikových faktorů, které způsobují kardiovaskulární onemocnění. Výzkum bakalářské práce byl proveden kvantitativní výzkumnou strategii za využití metody anonymního nestandardizovaného dotazníku. Kritériem pro vstup do šetření byl věk nad 18 let. Před finálním distribucí dotazníku jsme provedli pilotáž, se zaměřením na kontrolu srozumitelnosti otázek a jejich odpovědí. Dotazníky byly následně distribuovány v tištěné a elektronické formě. Dotazník tvoří 19 otázek. Otázky dotazníku jsou rozděleny dle způsobu odpovědí rozděleny na otázky uzavřené, polouzavřené a otevřené. Získaná data byla zpracována do podoby popisných tabulek a grafů, následně byla provedena statistická analýza, která testovala zmíněné hypotézy. Výsledky: Zpočátku jsme si zvolili dvě hypotézy. První zněla: "Znalosti ovlivnitelných rizikových faktorů kardiovaskulárních nemocí se budou v porovnávaných věkových skupinách lišit." Druhá hypotéza: "Znalosti ovlivnitelných rizikových faktorů kardiovaskulárních nemocí jsou rozdílné mezi muži a ženami." Výzkumné šetření jsme prováděli za pomocí dotazníků, které jsme rozdali obyvatelům města Havlíčkův Brod. Obyvatele museli být starší 18 let. První hypotéza se nám nepotvrdila. Obě věkové skupiny prokázaly stejné znalosti v oblasti znalostí ovlivnitelných rizikových faktorů KVO. Analýzou dat jsme zjistili, že obě skupiny měly stejné znalosti, ale tyto znalosti jsou nedostačující, 57 % (34) respondentů obou věkových skupin neprokázalo dostatečné znalosti. Další analýza porovnávala znalosti o ovlivnitelných rizikových faktorech mezi ženami a muži. Ženy žijící v Havlíčkově Brodě vykázaly větší znalosti než muži. Druhá hypotéza se nám potvrdila, 51 % (38) žen a mužů 30 % (14) (tab. 3). Z celkového výzkumu mě nejvíce zklamal výsledek, kdy respondenti uvedli, že s nimi lékař i zdravotní sestra skoro vůbec nehovoří o prevenci kardiovaskulárních nemocích. V tomto výsledku vidím závažný problém a kdyby edukace ze strany lékařů či sester probíhala jak má, znalosti by byly možná lepší.