Možnosti umístění dětí se zdravotním postižením do náhradní rodinné péče

Abstract

Náhradní rodinná péče je aktuálním tématem společnosti, především proto, že se stále mnoho dětí ocitá v ústavních zařízeních. Bakalářská práce s názvem "Možnosti umístění dětí se zdravotním postižením do náhradní rodinné péče" přiblíží danou problematiku čerpající z odborné literatury. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá rodinou, náhradní rodinnou péčí a zdravotním postižením. Kapitola náhradní rodinná péče popisuje, jakým dětem je tato forma péče poskytována a jak se odrážejí negativní dětské prožitky v dospělosti. V této kapitole jsou popsány formy náhradní rodinné péče, finanční příspěvky, které jsou garantovány státem, či kroky k uskutečnění stát se žadatelem a budoucím náhradním rodičem. Další kapitola představí pojem zdravotní postižení, jednotlivé podkapitoly pak popisují druhy zdravotního postižení. Závěr teoretické části patří přijetí dítěte se zdravotním postižením do rodiny. Praktická část zjišťovala, jak vnímají umístění dětí se zdravotním postižením do náhradní rodinné péče sociální pracovníci v dětských domovech, a co vnímají jako největší problémy. Dalšími cíli bylo zjistit, jaká forma náhradní rodinné péče je preferována u dětí se zdravotním postižením a jaký je přínos pro děti, které se umístí do náhradní rodiny. Praktická část práce byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu. Hloubkové rozhovory byly provedeny se sociálními pracovníky dětských domovů v Plzeňském kraji. Výzkumné šetření ukázalo, že se zdravotní postižení u dětí v dětských domovech vyskytuje velmi často. Při odpovědích na hlavní výzkumnou otázku, tedy umístění dětí se zdravotním postižením do náhradní rodinné péče, mají děti se zdravotním postižením nižší šanci dostat se do náhradní rodinné péče oproti dětem bez zdravotního postižení. A to především kvůli náročnější výchově a péči o tyto děti. Výzkum ukázal, že náhradní rodiče mnohdy přijmou dítě se zdravotním postižením, které však nezvládají a umisťují ho zpět do ústavního zařízení. Předpokladem pro nezvládající náhradní rodinu je nízká informovanost o zdravotním postižení a odvaha či kontakty k vyhledání odborné pomoci. Sociální pracovníci vidí problém v začlenění se těchto dětí do společnosti, proto je umístění jich samých do náhradních rodin velkým přínosem a pomocí. Dle zkušeností sociálních pracovníků se děti se zdravotním postižením umisťují pouze do jedné z forem náhradní rodinné péče, a to do pěstounské péče. Této formě často předchází hostitelská péče, kdy se dítě setkává s budoucí náhradní rodinou, posléze přeroste hostitelská péče v péči pěstounskou, a to buď k manželskému páru či jednotlivci. Děti se zdravotním postižením jsou často umisťovány do pěstounské péče k příbuzným či blízkým osobám. Ovšem výzkumné šetření ukázalo, že se většina dětí vrací zpět do ústavního zařízení právě od těchto lidí.