Zájem sester aplikovat holistický přístup v praxi s ohledem na současný stav ošetřovatelství
Abstrakt
Téma bylo zvoleno na základě vlastních zkušeností, kdy na pracovištích přibývá stále nových léčebných postupů, přístrojů a po sestrách je zároveň požadováno stálé zkvalitňování ošetřovatelské péče. Holistický přístup k pacientovi tvoří filozofický základ ošetřovatelské péče. Aby sestry mohly kvalitně pečovat o bio-psycho-sociální a spirituální potřeby pacienta, je nutné, aby měly znalosti, podmínky a osobní vztah k poskytování holistické péče. Vzhledem k současné situaci nedostatku sester, psychické a fyzické náročnosti této profese je těžké poskytovat stoprocentní holistickou ošetřovatelskou péči, ale i přesto by sestry na toto téma měly mít dostatek informací a snažit se je aplikovat co možná nejlépe v praxi.
Cíl práce a hypotézy:
Předmětem výzkumu je zjistit zájem sester aplikovat holistický přístup v praxi s ohledem na současný stav ošetřovatelství. Na základě předmětu výzkumu byly stanoveny tři cíle. Cíl 1: Zjistit, zda sestry mají zájem poskytovat moderní ošetřovatelskou péči vycházející z potřeb pacientů. Cíl 2: Zjistit osobní názor sester na poskytování holistické péče. Cíl 3: Zjistit míru uspokojení sester z poskytované ošetřovatelské péče s ohledem na současnou situaci v praxi.
Metodika a výzkumný soubor:
V diplomové práci byla využita technika kvantitativního sběru dat. Kvantitativní šetření bylo provedeno pomocí anonymního dotazníku. Tento dotazník byl rozdán sestrám ve vybraných zdravotnických zařízení (Krajské nemocnice Liberec, a.s.- nemocnice Liberec, nemocnice Turnov a Nemocnice Jablonec nad Nisou, p.o.). Velikost výzkumného souboru je 180 respondentů.
Získané poznatky a závěr:
Z provedeného výzkumného šetření vyplývá, že více jak polovina sester se již někdy setkala s pojmem holistická ošetřovatelská péče a stejně tak i vědí, jakými potřebami při poskytování holistické ošetřovatelské péče se mají u pacienta/klienta zbývat a následně je uspokojovat. Několikrát k tomu využily pomoci sociální služby nebo psychologa. Nicméně se ukázalo, že o duchovní potřeby se více jak polovina sester nezajímá, ale nepotvrdilo se, že by tento zájem sester poskytovat moderní ošetřovatelskou péči vycházející z potřeb pacientů byl závislý na počtu personálu. Dále z výzkumného šetření vyplývá, že jedna třetina sester je přesvědčena o tom, že v nemocnici, kde pracují je holistická péče poskytována. V rozporu s tím je, že na vlastním pracovišti nelze efektivně holistický přístup k pacientovi/klientovi aplikovat z důvodu nedostatku času a s tím spojeného nedostatku personálu a rozsáhlé administrativy. Dle výsledků Hypotézy 2 můžeme potvrdit, že názor sester na realizaci poskytované ošetřovatelské péče je ovlivněn pracovní vytížeností sester. Z šetření dále vyplývá, že holistický přístup průměrně ovlivňuje pracovní spokojenost sester. Nicméně více jak polovina sester uvedla, že jsou spokojené s péčí, kterou na vlastních pracovištích poskytují, protože vidí spokojené pacienty/klienty. Hypotéza 3 neprokázala vztah mezi spokojeností sester a současnou situací ve zdravotnictví, kde lze efektivně aplikovat holistický přístup. Výstupem této práce bude seminář pro všeobecné sestry v rámci celoživotního vzdělávání sester se zaměřením na holistickou péči