Porovnání managementu hojení ran v akutní a následné péči

Abstract

Cíl práce: Diplomová práce se zabývá porovnáním managementu hojení ran v akutní a následné péči. V teoretické části jsou prezentovány poznatky o akutních a chronických ranách, hojení ran a jejich fáze. Dále se práce zabývá způsoby léčby ran. V poslední kapitole teoretické části se pojednává o managementu a roli sestry v péči o pacienta s ránou. V empirické části bylo prvním cílem zjistit, zda všeobecné sestry z nemocnic Královehradeckého kraje znají dělení a typy ran. Druhým cílem bylo zmapovat, jaké možnosti mají všeobecné sestry k hojení ran. Dalším cílem bylo porovnat rozdíly mezi hojením ran v akutní a následné péči. Čtvrtý cíl mapoval znalosti všeobecných sester o materiálech k hojení ran. Následujícím cílem bylo zjistit, jaké materiály pro ošetřování ran jsou dostupné na odděleních nemocnic Královéhradeckého kraje. Šestým cílem bylo porovnat ekonomickou a časovou náročnost při hojení ran na odděleních akutní a následné péče. Posledním cílem práce je vypracovat seminář v rámci celoživotního vzdělávání všeobecných sester na téma efektivní hojení ran. Ke splnění cílů práce bylo formulováno 5 hypotéz a 2 výzkumné otázky. Způsob dosažení cíle: Stanovených cílů bylo dosaženo pomocí kvantitativního dotazníkového průzkumu a kvalitativního výzkumu pozorování a rozhovoru, které byli zvoleny jako doplnění k ucelení výsledků. Zkoumaný soubor zahrnoval všeobecné sestry pracující na interním oddělení, chirurgickém oddělení, oddělení jednotky intenzivní péče, anesteziologicko-resuscitačním oddělení a odděleních následné péče v nemocnicích Královehradeckého kraje. Celkový počet respondentů činil 120. Vědecké přínosy práce: Z celkového výzkumu vyplývá, že všeobecné sestry mají sice dostatek znalostí o ranách a jejich léčbě, ale jsou stále patrné nedostatky v některých oblastech. Dále z výzkumného šetření vyplývá, že všeobecné sestry nemají na pracovištích dostatek terapeutického materiálu k jejich léčbě. Oslovený soubor všeobecných sester uvedl, že si myslí, že moderní obvazové materiály mají pozitivní vliv na hojení ran. Výsledky práce mohou být využity pro praxi, v nemocničních i jiných zdravotnických zařízeních ke zkvalitnění hojení ran. Získané poznatky a závěry: Ve sledovaném souboru jsme ověřili, že se liší délka ošetřování ran na lůžkách akutní a následné péče (p = 0,002), z výsledků je patrné, že na následné péči se průměrný čas převazu rány prodlužuje. Naopak dostupnost převazových materiálů na příslušných odděleních se nelišila (p = 0,159). Dále jsme zjistili, že ekonomická náročnost je na lůžkách následné péče nižší, i přesto, že je zde provedeno více převazů ran než v péči akutní.