Využití Konverzačních map v edukaci diabetika

Abstract

Hlavním cílem této práce je popsat edukační proces vedený za pomoci metodiky Konverzačních map pro diabetiky. A také porovnat efekt v rovině kognitivní, psychomotorické i afektivní při vedení standartní edukace a edukace za pomocí Konverzačních map.

Teoretická část diplomové práce se nejprve věnovala diabetu mellitu jako takovému a jeho rozdělení. Dále jsou zde zmíněna epidemiologická data ve světě a statistické údaje v České republice. Nebyla zde opomenuta ani edukace a popis edukace pomocí Konverzačních map. Byla rozebrána i komunikace mezi sestrou a pacientem., dále péče o nemocné s tímto onemocněním a vzdělávání sester v tomto oboru.

Pro výzkumné šetření jsme zvolily kvalitativní výzkumnou strategii, použily jsme metodu sběru dat pomocí polostrukturovaných rozhovorů s pacienty a sestrami. V části, kdy autorka realizovala skupinovou a individuální edukaci u pacienta s diabetem jsme využily metod akčního výzkumu. Poskytnuté rozhovory byly zaznamenávány písemně na papír a byla využita technika "tužka-papír", přepsané texty byly podrobeny segmentaci a kódování, dále kategorizaci. Kategorie byly vytvořeny na základě příbuznosti vztahů jednotlivých kódů. První výzkumný soubor byl tvořen pěti pacienty diabetologických ordinací a druhý výzkumný soubor tvořilo pět sester z vybraných diabetologických ordinací. Akční výzkum byl zvolen pro realizaci edukace sestry. Edukace probíhala jak individuálně, tak skupinově, a pro edukaci byli vybráni pacienti, kteří navštěvují diabetologickou ambulanci a měli o edukaci zájem. Pro každou z edukací autorka vytvořila edukační plán, který vyšel z konkrétních cílů. Výzkumné šetření probíhalo v diabetologických zařízeních v období od prosince 2018 do března 2019.

Smyslem této práce bylo představit edukační proces pomocí metodiky Konverzačních map. Jaké jsou rozdíly a efekty ve vedení této edukace od běžné. Ve své profesi se každodenně setkáváme s pacienty s onemocněním diabetem mellitem. Naše představa je zkvalitnit a zefektivnit vedení edukace a porovnat efekt v rovině kognitivní, psychomotorické a afektivní.

Z prováděného výzkumu vyplynulo, že většina pacientů považuje edukaci pomocí Konverzačních map za přínosnou a informace jsou pro ně snadno pochopitelné a zapamatovatelné. Stejného názoru byly i sestry a já jako autorka této diplomové práce. Z výzkumu také vyplynulo, že pacienti jsou dostatečně informováni o svém onemocnění, ale mají zájem o edukaci pomocí metody Konverzačních map, aby se jejich informovanost ještě prohloubila. Bylo by proto přínosem zlepšit možnosti sester ve smyslu využívání tohoto typu edukace. Pro zlepšení této situace jsme vytvořily edukační plány na určitá témata, ke kterým se vztahují kroky a příklady proaktivního akčního výzkumu, kde ukazujeme možnost, jak v edukaci postupovat. K výraznému zlepšení této situace by zajisté přispělo zvýšení počtu edukačních sester, které budou pomocí této metody edukovat. Výsledky práce mohou být použity jako podklad pro zlepšení edukace.