Šetření závislostí vybraných parametrů protipovodňových opatření ve vybraných obcích v Ústeckém kraji v povodí Ohře a Labe.

Abstract

Diplomová práce se zabývala vztahem mezi počtem ohrožených obyvatel povodní a přidělených finančních prostředků na protipovodňová opatření v Ústeckém kraji v povodí Ohře a Labe, charakteristikou protipovodňové problematiky v České republice obecně a v Ústeckém kraji zvlášť a dalšími parametry ovlivňujícími povodňovou problematiku. K dosažení cílů použila tato práce metody sběru dat, metody obecně teoretické a také metody zpracování datových souborů. Významným krokem byla aplikace dvojrozměrné statistické analýzy, a to regresní a korelační analýzy. Další zvolenou metou byla SWOT analýza. Řešení popsaných výzkumných problémů bylo spojeno s procesem verifikace následujících hypotéz: Hypotéza H1: Statistická závislost mezi počty ohrožených obyvatel a výši prostředků protipovodňové ochrany je dána lineární regresí. Tato hypotéza byla potvrzena, přínosem potvrzení hypotézy je také stanovení významné role počtu ohrožených obyvatel pro zjišťování výše finančních prostředků pro PPO. Hypotéza H2: Statistická závislost mezi počtem ohrožených obyvatel a výši prostředků na protipovodňová opatření je dána silnou pozitivní korelací. Tato hypotéza však byla potvrzena jen částečně. Prokázala pozitivní korelaci, ale nebyla však pozitivní korelací silnou, pouze slabou. Tento výsledek poukazuje na důraz nezbytnosti nezanedbávat zkoumání dalších parametrů ovlivňujících přístup k ochraně obyvatelstva v obcích. Verifikace hypotéz H1 a H2 a provedená SWOT analýza umožnily učinit i další dílčí závěry. Ačkoliv se diplomová práce zabývala limitem Q100, ukázalo se, že v Ústeckém kraji se vyskytují nejčastěji povodně, které odpovídají Q10 povodni. Proto i mnoho protipovodňových opatření v obcích v tomto kraji vychází z tohoto zjištění. Realizovaná protipovodňová opatření na úrovni Q20 - Q100 se zdají být dostačující.