Prevence civilizačních onemocnění očima generace 50+
Abstrakt
Úvod: Diplomová práce se zabývá tématem prevence civilizačních onemocnění očima generace 50+. Výskyt civilizačních chorob v České republice je stále na vzestupu. Včasná a důsledná prevence je proto nezbytná zejména v oblastech zdravého stravování, vhodné pohybové aktivity, prevence stresu či rizikového chování. Cíl: Práce si klade za cíl poukázat na znalosti generace 50+ v Královéhradeckém kraji o rizicích a prevenci vzniku civilizačních onemocnění, na postoj této generace k prevenci, na to, jak hodnotí své zdraví a popisují svůj životní styl. Metodika: K realizaci výzkumného šetření byl využit kvalitativní přístup pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo 24 informantů ve věku 51 až 79 let. Z toho bylo 16 žen a 8 mužů. Výsledky: Výsledky ukázaly, že generace 50+ v Královéhradeckém kraji má určité znalosti v oblasti prevence. Většina informantů si pod civilizačními chorobami představí již konkrétní onemocnění, a to především kardiovaskulární onemocnění, onkologická onemocnění či diabetes mellitus. V oblasti rizikových faktorů informanti převážně správně zařadili rizikové faktory vzniku civilizačních onemocnění. Nejčastěji uváděnými byly rizikové faktory životního stylu, a to především stravování, pohybová aktivita a rizikové chování, jako jsou kouření či alkohol. Co se týká prevence, tak ji většina informantů považuje za důležitou, ale i přesto ne všichni informanti chodí na pravidelné preventivní prohlídky či preventivní screeningová vyšetření. Změna názoru na prevenci se u informantů mění s postupem věku a po diagnostikování nemoci. Informace týkající se prevence informanti nejčastěji získávají od lékaře, z médií nebo tisku, od všeobecných sester pak v menší míře. V oblasti zdraví většina informantů klade důraz na to, aby byli bez bolesti, soběstační a pohybliví. V oblasti životního stylu z výzkumného šetření vyplývá, že většina informantů se výrazněji o zdravý životní styl nezajímá. Ale i přesto se snaží dodržovat určité zásady zdravého životního stylu, a to především v oblasti vhodného stravování a pohybové aktivity. Závěr: Výsledky poukazují na oblasti prevence, o kterých by lidé měli být opakovaně informováni a upozorňováni na jejich důležitost a na případné následky při jejich nedodržování. Důležité je klást především větší důraz na primární prevenci, a to zejména na oblast životního stylu v podobě vhodného stravování, pohybové aktivity, prevence stresu a rizikového chování. Neméně důležitá je i prevence sekundární a oblast preventivních prohlídek a preventivních screeningových vyšetření, a terciární prevence, se zaměřením na odstranění nebo zmírnění následků onemocnění a zlepšení kvality života.