Sociální práce v kontextu brzkého zakládání rodin v sociálně vyloučených lokalitách

Abstract

Tato práce se zabývá brzkým zakládáním rodin v sociálně vyloučených lokalitách. V první části práce je teoretický základ, kde jsou popsány základní pojmy a rozlišeny důležité faktory sociálního vyloučení. Druhá, empirická část, uvádí zpracované výsledky, které jsou pro snazší orientaci rozčleněny do 4 chronologicky po sobě jdoucích kapitol, které kopírují sled událostí bezprostředně spojených s brzkým rodičovstvím. Bylo zde užito trojstupňového kódování, otevřeného, axiálního a selektivního. Cílem práce bylo zjistit, jaké důvody mají dospívající dívky žijící v sociálně vyloučených lokalitách k brzkému založení rodiny, sumarizovat možnosti prevence vzniku sociálně nežádoucích jevů a identifikovat klíčové zdroje podpory při zvládání péče o dítě. Nosným výsledkem provedeného výzkumu je zjištění, že nejdůležitější vliv na okolnosti týkající se brzkého těhotenství má bezpochyby rodina a její vzor. Rodina a partner matky jsou pak klíčovými zdroji, ze kterých mohou mladé prvorodičky čerpat. Prevencí sociálně nežádoucích jevů je přiměřená a odpovídající sexuální výchova nezletilých dívek a chlapců. Protektivním faktorem lze považovat i vyšší vzdělání. Nejdůležitější podpora mladé rodiny však nespočívá v množství a kvalitě intervencí sociálních pracovníků, ale v rodině, odkud mladí rodiče pocházejí. Ta se stará o mezigenerační přenos schopností a dovedností pečovat o dítě a nemalou měrou se angažuje též v přímé péči. Rodina je tedy na jedné straně vzorem, kvůli kterému se v sociálně vyloučených lokalitách můžeme setkat s vyšší porodností u dospívajících dívek, na druhé straně ji lze považovat za nejcennější pramen podpory těmto dívkám. Současný stav lze tedy považovat za cyklicky uzavřený a řešení je tak stejně nejisté, jak je pozorujeme u bludného kruhu celého sociálního vyloučení.