Zobrazit minimální záznam

dc.contributor.authorNováková, Markéta
dc.date.accessioned2023-03-07T12:16:49Z
dc.date.available2023-03-07T12:16:49Z
dc.date.issued2019
dc.date.submitted2018-07-20
dc.identifier.urihttps://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/41635
dc.description.abstractSilnice a dálnice jsou umělé stavby v krajině spojené s dopravním provozem a jejich specifickou údržbou. Silniční a dálniční sítě usnadňují pohyb osob a zboží. Hrají hlavní roli v urbanizaci, rozvoji ekonomiky a zlepšují sociální interakci (Forman et al., 2002). Tyto umělé stavby významně zasahují do krajiny svou výstavbou i následujícím managementem. Také samotná doprava zanechává stopy na okolní krajině. Narušení krajiny ovlivňuje všechny její složky včetně rostlin, živočichů a půdních organismů vyskytujících se v okolí těchto staveb. Silniční doprava v posledních letech nabývá na intenzitě. Silniční provoz neustává ani v zimním období a tak je důležitou součástí managementu silnic i zimní údržba s použitím chemického posypového materiálu, nejčastěji chloridu sodného (Norrström and Bergstedt, 2001; Spellerberg, 2002). Jde o účinný způsob zabezpečení sjízdnosti i bezpečnosti vozovek, ale na druhé straně vede tento způsob ošetření k různému stupni zasolení okolních půd a podzemní i povrchové vody (Norrström and Bergstedt, 2001; Šerá, 2008; Spellerberg, 2002; Wegner and Yaggi, 2001). Přesto je půda v okolí silnic s negativně ovlivněnými fyzikálními i chemickými vlastnostmi přirozeně osidlována nebo uměle osazována celou řadou rostlinných druhů (Forman, 2003; Spellerberg, 2002). Tato stanoviště jsou vhodným prostředím pro druhy s širokou ekologickou valencí a odolné vůči disturbancím (Forman and Alexander, 1998; Šerá, 2008). Rostlinná společenstva tvoří převážně byliny. Jde o jednoleté i vytrvalé druhy (Forman, 2003). Na značnou rozmanitost druhů v okolí silnic poukazují mnohé odborné práce (např. Forman, 2003; Jantunen, 2006; Šerá, 2008; Norton, 1995; Underhill, 2000). Silnice a jejich vegetační doprovod jsou někdy považovány za samostatný ekosystém (Dove, 1997) a také za liniové koridory k šíření nepůvodních, často invazních druhů v krajině (Parandes and Jones, 2000; Harrison, 2002; Pauchard and Alaback, 2004). Většinou jde o nebezpečné plevelné druhy (Frenkel, 1978; Šerá 2010 a 2011; Ansong and Pickering, 2013). Cílem této práce bylo posoudit vliv antropicky podmíněného zasolení půdy na výskyt a pravděpodobnou migraci vybraných druhů rostlin podél silnic. Vybrány byly druhy Digitaria sanguinalis (L.) Scop. a Echinochloa crus-galli (L.) P. Beauv. Oba druhy jsou považovány za velmi agresivní plevele širokořádkových plodin. Echinochloa crus-galli (L.) P. Beauv., je považována za třetí nejškodlivější plevel světa (Mikulka, 1999) a patří mezi invazní nepůvodní druhy české flóry (Pyšek and Sádlo, 2002). Výskyt obou druhů na stanovištích podél silnic se v průběhu posledních let zintenzivnil.cze
dc.language.isocze
dc.publisherJihočeská univerzitacze
dc.rightsBez omezení
dc.titleFaktory ovlivňující možnosti šíření halofytních invadujících druhů podél silniccze
dc.title.alternativeFactors influencing the possibilities of spreading halophytic invading species along roadseng
dc.typedisertační prácecze
dc.identifier.stag36361
dc.date.accepted2019-11-20
dc.description.departmentFakulta zemědělská a technologickácze
dc.thesis.degree-disciplineAplikovaná a krajinná ekologiecze
dc.thesis.degree-grantorJihočeská univerzita. Fakulta zemědělská a technologickácze
dc.thesis.degree-namePh.D.
dc.thesis.degree-programEkologie a ochrana prostředícze
dc.description.gradeDokončená práce s úspěšnou obhajoboucze


Soubory tohoto záznamu

Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail

Tento záznam se objevuje v

Zobrazit minimální záznam