Faktory ovlivňující možnosti šíření halofytních invadujících druhů podél silnic

Abstract

Silnice a dálnice jsou umělé stavby v krajině spojené s dopravním provozem a jejich specifickou údržbou. Silniční a dálniční sítě usnadňují pohyb osob a zboží. Hrají hlavní roli v urbanizaci, rozvoji ekonomiky a zlepšují sociální interakci (Forman et al., 2002). Tyto umělé stavby významně zasahují do krajiny svou výstavbou i následujícím managementem. Také samotná doprava zanechává stopy na okolní krajině. Narušení krajiny ovlivňuje všechny její složky včetně rostlin, živočichů a půdních organismů vyskytujících se v okolí těchto staveb. Silniční doprava v posledních letech nabývá na intenzitě. Silniční provoz neustává ani v zimním období a tak je důležitou součástí managementu silnic i zimní údržba s použitím chemického posypového materiálu, nejčastěji chloridu sodného (Norrström and Bergstedt, 2001; Spellerberg, 2002). Jde o účinný způsob zabezpečení sjízdnosti i bezpečnosti vozovek, ale na druhé straně vede tento způsob ošetření k různému stupni zasolení okolních půd a podzemní i povrchové vody (Norrström and Bergstedt, 2001; Šerá, 2008; Spellerberg, 2002; Wegner and Yaggi, 2001). Přesto je půda v okolí silnic s negativně ovlivněnými fyzikálními i chemickými vlastnostmi přirozeně osidlována nebo uměle osazována celou řadou rostlinných druhů (Forman, 2003; Spellerberg, 2002). Tato stanoviště jsou vhodným prostředím pro druhy s širokou ekologickou valencí a odolné vůči disturbancím (Forman and Alexander, 1998; Šerá, 2008). Rostlinná společenstva tvoří převážně byliny. Jde o jednoleté i vytrvalé druhy (Forman, 2003). Na značnou rozmanitost druhů v okolí silnic poukazují mnohé odborné práce (např. Forman, 2003; Jantunen, 2006; Šerá, 2008; Norton, 1995; Underhill, 2000). Silnice a jejich vegetační doprovod jsou někdy považovány za samostatný ekosystém (Dove, 1997) a také za liniové koridory k šíření nepůvodních, často invazních druhů v krajině (Parandes and Jones, 2000; Harrison, 2002; Pauchard and Alaback, 2004). Většinou jde o nebezpečné plevelné druhy (Frenkel, 1978; Šerá 2010 a 2011; Ansong and Pickering, 2013). Cílem této práce bylo posoudit vliv antropicky podmíněného zasolení půdy na výskyt a pravděpodobnou migraci vybraných druhů rostlin podél silnic. Vybrány byly druhy Digitaria sanguinalis (L.) Scop. a Echinochloa crus-galli (L.) P. Beauv. Oba druhy jsou považovány za velmi agresivní plevele širokořádkových plodin. Echinochloa crus-galli (L.) P. Beauv., je považována za třetí nejškodlivější plevel světa (Mikulka, 1999) a patří mezi invazní nepůvodní druhy české flóry (Pyšek and Sádlo, 2002). Výskyt obou druhů na stanovištích podél silnic se v průběhu posledních let zintenzivnil.