Analýza obchodu s živými dravci (Accipitriformes, Cathartiformes a Falconiformes) v rámci EU

Abstract

Obchod s wildlife je výrazným faktorem ovlivňujícím stavy některých druhů v přírodě. Zejména jeho nelegální část, která je spolu s obchodem se zbraněmi a s drogami jednou z nejvýnosnějších, může být pro některé druhy fatální. Dravci dnes tvoří jednu z nejčastěji obchodovaných skupin ptáků na světě a hlavní hybnou silou tohoto obchodu je sokolnictví. Důležitým mezníkem pro ochranu dravců bylo rozvinutí technik umělých odchovů, ačkoliv ani to nedokázalo zcela potlačit odběry z přírody. Evropský trh byl donedávna velkým konzumentem importovaných ptáků, nicméně politika Evropské unie činí importy především divokých ptáků čím dál těžšími. Podporuje tak další aspekt, který je na tomto území historicky zakořeněný, a sice chovatelství. Chov a odchov dravců v zajetí se tak v Evropě rozmáhá a výrazně se podílí na globálním trhu. Cílem této práce bylo analyzovat obsah a objem obchodu s živými exempláři dravců v rámci EU za období 2000-2017. Kromě EU jako celku zde byly zpracovány i údaje pro Českou republiku. Ukázalo se, že EU je významným exportérem se vzrůstajícím trendem, zatímco import je zejména od roku 2006 omezován a trvale klesá. Obecně nejobchodovanějšími ptáky jsou sokolovití kříženci a raroh lovecký, což je dáno poptávkou na Středním východě. Přestože v evropském exportu jsou zastoupeni téměř výlučně ptáci ze zajetí, importu se stále účastní i ptáci z přírody, zejména supi z Guineje. Česká republika víceméně kopíruje evropské trendy. Zdá se, že na jejím vnitroevropském obchodu se výrazněji podílí ptáci řádu Accipitriformes, než je tomu u obchodu s třetími zeměmi. Ukázalo se, že evropské právní úpravy mohou mít na obchod zásadní vliv a to i globálně. Nepříjemným zjištěním bylo, že použité zdroje (především databáze CITES) je nutné brát s rezervou, protože obsahují mnoho chyb a nesrovnalostí zásadně ovlivňujících výsledky.