Vybrané vlivy na reprodukci plemenic holštýnského skotu
Abstrakt
Diplomová práce se zabývá hodnocením vybraných vlivů na reprodukci plemenic holštýnského skotu. Cílem práce bylo vyhodnotit reprodukční ukazatele (inseminační index, inseminační interval, servis periodu, mezidobí, březost po první inseminaci) u vybraného souboru dojnic. Tyto reprodukční ukazatele byly následně zhodnoceny v závislosti na genotypu, úrovni užitkovosti, pořadí laktace, věku při prvním otelení a použitých synchronizačních metodách. Hodnocení probíhalo na farmě Vřesce, patřící společnosti Rynagro a.s. Do sledování bylo zařazeno 260 kusů dojnic holštýnského plemene a jejich kříženců. Výsledky ukázaly, že některé reprodukční ukazatele (inseminační interval, servis perioda a mezidobí) sledovaného souboru dojnic dosahovaly nižších hodnot, než je průměr České republiky. Při hodnocení vlivu genotypu na reprodukční ukazatele byl zjištěn vysoce významný vliv (p<0,01) genotypu na inseminační interval. Krávy holštýnského plemene měly o 7 dní vyšší inseminační interval, než ostatní kříženky. Při hodnocení vlivu denní užitkovosti byly u servis periody a mezidobí rozdíly mezi skupinami neprůkazné (p>0,05), u inseminačního indexu, intervalu a březosti po první inseminaci byly rozdíly průkazné (p<0,05), avšak p-hodnota globální nulové hypotézy se blížila hodnotě 0,05 a při následném mnohonásobném porovnání nebyly prokázány žádné průkazné rozdíly mezi porovnávanými skupinami. Vliv pořadí laktace na reprodukční ukazatele nebyl prokázán (p>0,05). Zajímavé výsledky ale přineslo hodnocení vlivu věku při prvním otelení. Byl prokázán statisticky vysoce významný rozdíl (p<0,01) mezi skupinami v hodnotě inseminačního intervalu a mezidobí a statisticky významný rozdíl (p<0,05) mezi skupinami u servis periody. Krávy s věkem při prvním otelení 23 měsíců měly všechny zmíněné ukazatele nejnižší, nejvyšší hodnoty byly zjištěny u krav s věkem při prvním otelení 28 měsíců. Po vyhodnocení korelační analýzy byl zjištěn významný vliv věku při prvním otelení na inseminační interval (p<0,05; r=0,13), na mezidobí (p<0,01; r=0,17) a servis periodu (p<0,01; r=0,17). Synchronizačních metod bylo využito u 125 krav a celková úspěšnost zabřeznutí po tomto ošetření bylo 47 %. Nejčastěji využívaným protokolem byla metoda Ovsynch.
Pomocí výpočtů zakládajících se na prodloužení servis periody byla vyčíslena teoretická ztráta za prodloužený cyklus dojnic. Tato ztráta činí 7 030,- Kč na jednu dojnici a zohledňuje ztráty za mléko a nenarozené tele, nikoliv náklady na další inseminace a léčbu jalových krav.