Odolnost hmyzu vůči vysychání
Abstrakt
Stále se zhoršující předvídatelnost teplých a suchých období ztěžuje přežívání některých druhů hmyzu. Nebezpečím je zejména ztráta vody v organismu, a tak hmyz využívá behaviorální či fyziologické změny, aby se této hrozbě přizpůsobil, či jí unikl. Využívá k tomu například přelet do jiného habitatu, vlhké úkryty, klidová stádia, odolná vajíčka, urychlený vývoj a jiné. Někteří jedinci navíc dokáží tolerovat větší ztráty vody než jiní. V přírodě se často uplatňují kombinace jednotlivých strategií, které se liší mezi druhy, v rámci jednoho druhu, nebo i mezi jednotlivými stádii. Vysychání organismu se může dít i v jiném prostředí bez přítomnosti vysokých teplot, například ve slaných vodách, či během zimy. Konkrétní metody zmíněné v této práci pak odpovídají těm použitým při výzkumech adaptací na tyto podmínky. Na základě zmapování různých metod byl stanoven návrh na experiment testující odolnost vůči vysychání u semiakvatických ploštic (Heteroptera: Gerromorpha).