Problematika laboratorního vyšetření u onemocnění Lymeskou boreliózou

Abstract

Lymeská borelióza je multisystémové infekční onemocnění přenášené nejčastěji klíšťaty rodu Ixodes. V České republice pak konkrétně klíšťaty Ixodes ricinus. Původcem tohoto onemocnění je komplex spirochetálních bakterií Borrelia burgdorferi sensu lato. Incidence onemocnění je poměrně vysoká a každoročně je v České republice hlášeno několik tisíc případů. Přestože jsou poznatky o lymeské borelióze v současné době poměrně rozsáhlé a nadále probíhá intenzivní výzkum, tak se názory odborníků na tuto problematiku stále vyvíjejí. Diagnostikovat lymeskou boreliózu je též poněkud obtížné. Zejména kvůli různorodým, někdy i nespecifickým klinickým příznakům, které často způsobují lékařům potíže ve stanovení správné diagnózy. Protože není doposud k dispozici účinná vakcína, jedinou možností, jak omezit riziko nákazy, je důsledná ochrana před klíšťaty. Tato práce se snaží shrnout současné poznatky o historii, etiologii, epidemiologii, patogenezi, klinickém průběhu, prevenci, terapii, a diagnostice lymeské boreliózy. Pacienti s podezřením na lymeskou boreliózu byli testováni pomocí dvoustupňového testu. Nejprve metodou ELISA a následně u pozitivních a hraničních pacientů konfirmační metodou Western blot. Výsledky mé práce potvrdily obecně známou skutečnost, že lymeská borelióza je infekce sezónního charakteru. Vyšší počet pozitivních vzorků v letních měsících souvisí se zvýšenou aktivitou klíšťat v tomto období. Velmi zajímavé jsou ale výsledky odkazující na složení pacientů podle věkových skupin a také rozdíly počtu nakažených podle pohlaví. Konkrétněji pak vyšší počet pozitivních vzorků u ženské populace.