Rizikové chování jako důvod pro umístění do ústavní výchovy

Abstract

Bakalářská práce s názvem Rizikové chování jako důvod pro umístění do ústavní výchovy nabízí vhled do problematiky umisťování jedinců do ústavní výchovy v České republice. Práce je rozdělena do několika částí. V teoretické části se zabývá definicí rizikového chování a jeho typy. Dále práce popisuje rodinu, její prostředí a rodinné rizikové faktory. Také je v práci definována ústavní výchova a její druhy. Prostor je zde věnován i problematice recidivy rizikového chování. Cílem práce bylo popsat riziková chování, která jsou důvodem pro umístění jedince do ústavní výchovy. Dalším cílem bylo zjistit riziková chování, se kterými se jedinci v ústavní výchově setkávají a zjistit důvody recidivy návratu zpět do ústavní výchovy. Pro zpracování empirické části byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu prostřednictvím sekundární analýzy dat, a to analýzy obsahu spisové dokumentace dětí umístěných do zařízení Dětský domov, Základní škola a Školní jídelna Horní Planá v letech 1999 - 2019. Celkem bylo analyzováno 344 spisů jednotlivých dětí. Výsledky byly zpracovány metodou otevřeného kódování. Prostřednictvím výzkumu mělo být primárně zjištěno, jaké druhy rizikového chování jsou nejčastějším důvodem pro umístění do ústavní výchovy a jakou roli zde hraje rodinné prostředí, případně s jakými druhy rizikového chování se děti nadále v ústavní výchově setkávají a jak velký poměr je recidiva rizikového chování oproti ostatním důvodům při návratu do ústavní výchovy zpět. Dle výsledků výzkumu lze říci, že rizikové chování dětí je nejčastějším důvodem pro umístění do ústavní výchovy. Velkou roli pro umístění dítěte do ústavní výchovy má i špatná rodinná situace. Nárůst rizikového chování dětí byl po nástupu do dětského domova podstatně snížen, co se týče druhů rizikového chování. Na rizikové chování dětí má velký vliv vrstevnická skupina. Výzkum vyvrátil recidivu rizikového chování jako důvod pro návrat do ústavní výchovy v konkrétním případě dotyčného dětského domova. Výsledky výzkumu mohou posloužit zaměstnancům dětských domovů a dalších ústavních zařízení při tvorbě minimálních preventivních programů a při práci s rizikovým chováním dětí uvnitř institucí.