Teorie a praxe používání heparinové zátky

Abstract

Bakalářská práce se zabývá zjišťováním teorie a praxe používání heparinové zátky v nemocničních zařízeních. V současné době je heparin veden jako rizikové léčivo a přibylo k němu více administrativy, tudíž není tolik využíván v praxi. K těmto opatřením dochází po roce 2006 po kauze, která otřásla Českou republikou. V teoretické části je popsána krev, krevní srážlivost, heparin, heparinová zátka a žilní vstupy, ve kterých je nebo byla používána. Výzkumná část byla zrealizována kvantitativní metodou formou dotazníku vlastní tvorby, který vyplnilo 200 respondentů. Pro výzkum jsem si vybrala tato 4 oddělení: interní, chirurgické, onkologické a dětské. Cílem bylo zjistit, jaký je standard používání heparinové zátky v praxi. Byly stanoveny tyto hypotézy. Hypotéza č. 1, že četnost použití heparinové zátky během 24 hodin je závislá více na ordinaci lékaře než na rutinním podání. Hypotéza č. 2, že způsob ředění roztoku pro heparinovou zátku je závislý spíše na ordinaci lékaře nežli na rutině oddělení. Hypotéza č. 3, že způsob podání heparinové zátky sestrou je závislý na zkušenosti sestry s výskytem komplikací. Pro dosažení cíle a ověření hypotéz byl sestaven nestandardizovaný dotazník. Dotazník byl vyhodnocen pomocí grafických a statistických metod. Dotazník obsahoval 25 otázek. Z celého výzkumu bylo možné říct, že heparinová zátka není již tolik využívána a je to spíše riziko nežli přínos pro pacienta. Jako zajímavá informace, jež přišla s vyhodnocováním, byl fakt, že sestry se setkávají s pojmem heparinová zátka poprvé až na některém z oddělení, kde začínají pracovat. Výsledky tedy mohou sloužit jako podklad pro výuku studentů zdravotnických škol a mohou zlepšit povědomí o heparinové zátce, ačkoliv už není tolik používána.