Resocializace mužů závislých na alkoholu

Abstract

Diplomová práce se soustředí na postupy, které se aplikují ve službách následné péče zaměřených na doléčování a s tím spojenou následnou resocializaci těchto klientů. Na přístupy, metody a techniky sociální práce, které se využívají k úspěšnému začlenění mužů na pracovní trh a v neposlední řadě také, v kterých oblastech pozorují komunikační partneři největší úspěšnost následné léčby v doléčovacím programu. V teoretické části jsem se v první kapitole zaměřila obecně na závislost na alkoholu - definici, vývojová stádia, formy, předpoklady, důsledky, harm reduction a prevenci. Druhá pojednává o léčbě závislých osob, jejich formách, druzích zařízení poskytující léčení a její průběh. Ve třetí kapitole jsem se zabývala resocializací, které druhy služeb následné péče jsou poskytovány, problematiku relapsu a recidivy a které metody, přístupy a techniky sociální práce jsou aplikovány. Popsány zde jsou i oblasti resocializace a její následná úspěšnost. V praktické části jsem se zaměřila na dílčí cíle formou kvalitativního výzkumu, a to metodou dotazování - polostrukturovaným rozhovorem. Výběrový soubor byl vybrán záměrným (účelovým) výběrem přes instituce v zařízení ALKAT z. s. V Jemnici. V první části jsem se zabývala informacemi týkajících se závislosti - doba závislosti, rodinnými poměry a důvodem k nástupu do doléčovacího programu. V druhé části je popsán postup doléčovacího programu v instituci. Do kterých aktivit a činností se zapojují, aby tím zvýšili svoje šance na úspěšné začlenění. Ve třetí části jsem sledovala přístupy, metody a techniky sociální práce využívané v ALKATU z. s. při resocializaci mužů závislých na alkoholu. Soustředila jsme se na vyjádření komunikačních partnerů, kteří mi sdělili, které přístupy, metody a techniky sociální práce jsou pro ně přínosné a vhodné, což vzhledem k odlišnostem jedinců bylo rozdílné, ale byli prvky, na kterých se většina shodla. Čtvrtá část pojednává o tom, v které oblasti sledovali komunikační partneři nejlepší úspěšnost resocializace při pobytu v zařízení následné péče. V jakých oblastech pociťují nejvyšší míru zlepšení a co nebo kdo byl pro ně nejvíce motivační na cestě k úzdravě. Výzkumem bylo zjištěno, že komunikační partneři mají zkušenosti s alkoholem již od mládí. S nadužíváním alkoholu začal každý z nich z různých důvodů, díky kolektivu v zaměstnání, problému nebo neshodám v manželství, stresu či jiné životní situaci. Důvodem k nástupu do doléčovacího zařízení bylo jak zlepšení zdravotního stavu, tak na nátlak rodiny či prodloužení léčby kvůli tomu, že nemají kde bydlet. Postup léčby zhodnotili všichni komunikační partneři jako odpovídající a většinou byli spokojeni i s jeho formou a průběhem. Výzkumem bylo potvrzeno, že každý z klientů je jedinečný, a tak je s nimi i pracováno, každému vyhovuje jiný přístup, metoda či technika sociální práce, které jim jsou přínosné a nápomocné. Účastníci výzkumného šetření uvedli, že jsou záležitosti, které raději konzultují se sociální pracovnicí či terapeutkou (metoda sociální práce s jednotlivcem), naopak s ohledem na nácvik dovedností a technik nebo jen zdrojem zkušeností při boji se zvládáním bažení jim je bližší metoda sociální práce se skupinou. S tím souvisí i oblast využívaných přístupů sociální práce, jde většinou o kombinaci, které se v doléčovacím programu v instituci aplikují (přístup orientovaný na úkoly, systemický přístup a kognitivně-behaviorální přístup). Všichni komunikační partneři se shodli, že nejvíce nápomocné jim jsou techniky motivačního rozhovoru, relaxační a převedení pozornosti. Prvkem, který má velký vliv na úspěšnost a setrvání v léčbě je motivace, která je odlišná s ohledem na různorodost klientů. Na úspěšnosti také závisí počet absolvovaných léčení, které mají klienti již za sebou, jelikož se vzrůstajícím počtem se snižují šance na úspěšnou resocializaci, což může být způsobeno dřívější neefektivní léčbou, nedostatečnou motivací, nekvalitními rodinnými nebo nevhodnými sociálními vztahy a špatným životním stylem