Pracovní podmínky sociálních pracovníků v organizacích

Abstract

Tato diplomová práce je součástí projektu s názvem Vybrané aspekty managementu sociální práce (registrační číslo GAJU 052/2019/S). Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit, jak jsou sociální pracovníci spokojeni s pracovními podmínkami v organizacích. Za dílčí cíl bylo stanoveno, jak probíhá adaptační proces u nově nastupujících sociálních pracovníků. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je koncipována tak, aby vystihla pojetí sociální práce, sociálních služeb, profesi sociálního pracovníka a pracovní podmínky v organizacích. Pro praktickou část diplomové práce byla zvolena smíšená strategie výzkumu pomocí schématu QUAN-qual (The QUAN-Qual Model). Hypotézy byly testovány pomocí Chí kvadrát testu dobré shody - X2 a znaménkového schématu s hladinou významnosti 0,05, 0,01 a 0,001. V kvalitativní části byla použita technika rozhovoru dle návodu a data byla zpracována pomocí otevřeného, selektivního a axiálního kódování. Kvalitativní výzkum doplňuje kvantitativní část o poznatky ředitelů vybraných organizací poskytujících sociální služby. Kvantitativní výzkum byl realizován prostřednictvím dotazníku vlastní konstrukce, který byl směrovaný jednak na ředitele organizací poskytujících sociální služby, tak i na sociální pracovníky v šesti náhodně vybraných krajích na území České republiky. Na výzkumu se podílelo 396 ředitelů a 331 sociálních pracovníků organizací poskytujících sociální služby (proběhl totální výběr organizací z Registru poskytovatelů sociálních služeb, bylo osloveno 1245 organizací poskytujících sociální služby). V souvislosti s cíli diplomové práce byly stanoveny dvě hypotézy. Obecná hypotéza (hypotéza 1) zjišťující závislost délky praxe a vzdělání sociálních pracovníků na spokojenosti sociálních pracovníků s vybranými pracovními podmínkami a hypotéza 2 zabývající se délkou zapracování nového sociálního pracovníka dle cílové skupiny organizace. V rámci obecné hypotézy byla potvrzena statisticky významná souvislost mezi vzděláním a spokojeností s kolektivem. V ostatních případech nebyla prokázána statisticky významná souvislost mezi proměnnými. U hypotézy 2 neexistuje statisticky významná souvislost mezi zaměřením organizace z hlediska cílové skupiny a délky zapracování nového sociálního pracovníka. V rámci výzkumné otázky zjišťující, jaké jsou pracovní podmínky sociálních pracovníků z pohledu jejich manažerů vyplynulo 5 kategorií pracovních podmínek (zázemí při výkonu, platové ohodnocení, pracovní benefity, týmovost, vztah nadřízený versus podřízený a 2 kategorie související s nespokojeností sociálních pracovníků (nespokojenost sociálních pracovníků a řešení nespokojenosti). Mimo to 3 kategorie související s adaptačním procesem (postupy adaptačního procesu, délka adaptačního procesu a seznámení s pracovními podmínkami). Rozhovory byly realizovány s 24 informanty. Výsledky mé diplomové práce jsou dílčí částí celkových výsledků projektu GAJU s názvem Vybrané aspekty managementu sociální práce (registrační číslo GAJU 052/2019/S). Získaná data budou použita k dalším rozšiřujícím výzkumům, popřípadě mohou být využita k vytvoření návrhu na zlepšení řízení organizací v sociální oblasti.