Problematika zavádění automatických systémů dojení v chovu skotu

Abstract

Tato bakalářská práce zachycuje výstavbu první automatické robotické dojírny GEA DairyProQ v České republice v Agrodružstvě Blížkovice. Nová dojírna je poté srovnána s jejich předchozí dojírnou DeLaval. Srovnání je sice velmi obtížné, protože se zde porovnává stará technologie s nejnovějšími roboty na trhu, ale i přes to výsledky mluví samy za sebe. Zvýšila se zde rychlost dojení o 32 % (40 ks/hod.), počet lidí jako pracovníci obsluhy se snížil o 67 % (- 4 osoby/směnu). Parametry mléka se téměř nezměnily, až na počet somatických buněk, který klesl o 50 000 v 1 ml mléka, a na hodnotu celkového počtu mikroorganismů, která klesla lehce pod 20 000 v 1 ml mléka. Nároky na spotřebu se výrazně zvětšily, a to u spotřeby energie o 40 % a u potřeby vody o 64 %. Celkově se z neatraktivní a fyzicky náročné práce stala práce vyžadující vyšší kvalifikovanost zaměstnanců v IT oblasti a v oblasti manipulace s novou technologií. Až na výjimky (20 ks dojnic/směnu) pracovník s dojícím ramenem vůbec nemanipuluje a jen dohlíží na plynulost chodu dojírny. Tato technologie se ukázala jako samostatně fungující zařízení, které výrazně ulehčuje dříve náročnou práci v dojírnách za předpokladu, že jste ochotni do moderní technologie patřičně investovat.