| dc.contributor.author | Novotná, Jitka | |
| dc.date.accessioned | 2024-03-12T09:15:34Z | |
| dc.date.available | 2024-03-12T09:15:34Z | |
| dc.date.issued | 2020 | |
| dc.date.submitted | 2019-11-15 | |
| dc.identifier.uri | https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/43672 | |
| dc.description.abstract | Mokřady hrají důležitou roli v globálním cyklu uhlíku, neboť poutají či uvolňují oxid uhličitý
(CO2) a současně jsou zdrojem atmosférického metanu (CH4). Dynamika výměny těchto
skleníkových plynů je určována zejména výškou a dynamikou vodní hladiny, výškou teploty,
strukturou vegetace a její biomasou. Cílem této studie bylo zhodnotit vliv rostlin s dominantní
trsnatou ostřicí Carex acuta na emise CO2 a CH4 z ostřicového slatiniště na modelové
lokalitě Mokré louky u Třeboně. Výzkum zahrnoval terénní pokus, v němž byla použita
metoda manuálních emisních komor, sledující rozdíly mezi bulty porostlými vegetací a šlenky
bez vegetace. Sledována byla také nadzemní biomasa rostlin, výška vodní hladiny a teplota.
Terénní pokus byl doplněn o kultivační pokus, v němž byl hodnocen vliv vodního režimu na
produkci biomasy C. acuta. Z výsledků terénního pokusu vyplývá, že výška vodní hladiny
měla na emise CO2 průkazný vliv pouze v případě šlenků. Teplota půdy představovala
důležitý faktor u obou mikrostanovišť. Přítomnost a biomasa rostlin měla na množství emisí
CO2 podstatný vliv ve druhé části vegetační sezóny, kdy nadzemní biomasa porostu dosáhla
sezónního maxima. Na emise CH4 měla zásadní vliv výška vodní hladiny a její předchozí
dynamika, zatímco vliv teploty prokázán nebyl. Významným faktorem byla také vlastní
přítomnost ostřicových bultů, které odváděly značné množství CH4 do ovzduší v případě, že
bazální část bultu byla zaplavena. Pokud se vodní hladina nacházela v hloubce od -20 cm
k povrchu půdy, emise CH4 zprostředkované rostlinami byly poměrně nízké. Pro podmínky
v roce 2014 byl vytvořen model odhadující vliv ostřicových bultů s dominantní C. acuta na
toky a bilanci uhlíku. Asimilace uhlíku do biomasy rostlin převyšovala nejen emise uhlíku
zprostředkované samotnými rostlinami, ale také emise z celého bultu. Díky rostlinám bylo do
půdy uloženo přibližně 130 g C m-2 za vegetační sezónu. Kultivační pokus ukázal, že největší
podzemní i celkovou biomasu tvořily rostliny C. acuta v limózní ekofázi a následně rostliny
vystavené jarní záplavě. | cze |
| dc.language.iso | cze | |
| dc.publisher | Jihočeská univerzita | cze |
| dc.rights | Bez omezení | |
| dc.subject | bilance uhlíku; Carex acuta; kultivační pokus; emise metanu; emise oxidu uhličitého; mokřad;
ostřicový bult; vodní hladina | cze |
| dc.subject | Carex acuta; carbon balance; carbon dioxide emissions; mesocosm experiment; methane
emissions; sedge hummocks; water surface; wetland | eng |
| dc.title | Úloha rostlin v bilanci skleníkových plynů z ostřicového slatiniště | cze |
| dc.title.alternative | Role of plants in the greenhouse gas budget of a sedge fen | eng |
| dc.type | disertační práce | cze |
| dc.identifier.stag | 59520 | |
| dc.description.abstract-translated | Wetlands play an important role in the global carbon cycle because they fix or release
carbon dioxide (CO2) and are a source of atmospheric methane (CH4). The dynamics of the
exchange of these greenhouse gases is determined mainly by the height and dynamics of
water level, temperature and vegetation structure and biomass. The aim of this study was to
evaluate the effect of plants with a dominant sedge, Carex acuta, on CO2 and CH4 emissions
from a sedge fen on a model site ?The Wet Meadows? near Třeboň. This study included field
research using a method of manual emission chambers in order to monitor the differences in
the emissions between hummocks with vegetation and hollows without vegetation. In
addition, aboveground plant biomass, water level and temperature were followed. The field
research was supplemented with a mesocosm experiment in which the influence of water
regime on C. acuta biomass production was evaluated. The results of the field research
show that water level had a significant effect on CO2 emissions only in the hollows. Soil
temperature was an important factor on both micro-sites. The presence and biomass of the
plants had a substantial effect on the amounts of CO2 emissions, but only in the second part
of the vegetation season, when the plant aboveground biomass reached its seasonal
maximum. CH4 emissions were significantly influenced by the water level and its previous
dynamics but not by temperature. An important factor was also the presence of sedge
hummocks, which vented considerable amounts of CH4 into the atmosphere when their basal
parts were flooded. Fairly small amounts of CH4 were mediated by the plants at water levels
between -20 cm and the soil surface. A conceptual model has been created for the
conditions of 2014 in order to estimate the effect of the C. acuta dominated vegetation of the
hummocks on carbon emissions and its balance. The carbon assimilation into plant biomass
exceeded not only the carbon emissions mediated by the plants, but also the emissions from
the whole hummocks. Approximately 130 g C m-2 per vegetation season was stored into the
soil owing to the plants. The mesocosm experiment indicated that the plants of C. acuta
formed the greatest belowground biomass as well as total biomass in the limosal ecophase
followed by the plants subjected to a spring flood. | eng |
| dc.date.accepted | 2020-01-16 | |
| dc.description.department | Fakulta zemědělská a technologická | cze |
| dc.thesis.degree-discipline | Aplikovaná a krajinná ekologie | cze |
| dc.thesis.degree-grantor | Jihočeská univerzita. Fakulta zemědělská a technologická | cze |
| dc.thesis.degree-name | Ph.D. | |
| dc.thesis.degree-program | Ekologie a ochrana prostředí | cze |
| dc.description.grade | Dokončená práce s úspěšnou obhajobou | cze |
