Úloha rostlin v bilanci skleníkových plynů z ostřicového slatiniště
Abstrakt
Mokřady hrají důležitou roli v globálním cyklu uhlíku, neboť poutají či uvolňují oxid uhličitý
(CO2) a současně jsou zdrojem atmosférického metanu (CH4). Dynamika výměny těchto
skleníkových plynů je určována zejména výškou a dynamikou vodní hladiny, výškou teploty,
strukturou vegetace a její biomasou. Cílem této studie bylo zhodnotit vliv rostlin s dominantní
trsnatou ostřicí Carex acuta na emise CO2 a CH4 z ostřicového slatiniště na modelové
lokalitě Mokré louky u Třeboně. Výzkum zahrnoval terénní pokus, v němž byla použita
metoda manuálních emisních komor, sledující rozdíly mezi bulty porostlými vegetací a šlenky
bez vegetace. Sledována byla také nadzemní biomasa rostlin, výška vodní hladiny a teplota.
Terénní pokus byl doplněn o kultivační pokus, v němž byl hodnocen vliv vodního režimu na
produkci biomasy C. acuta. Z výsledků terénního pokusu vyplývá, že výška vodní hladiny
měla na emise CO2 průkazný vliv pouze v případě šlenků. Teplota půdy představovala
důležitý faktor u obou mikrostanovišť. Přítomnost a biomasa rostlin měla na množství emisí
CO2 podstatný vliv ve druhé části vegetační sezóny, kdy nadzemní biomasa porostu dosáhla
sezónního maxima. Na emise CH4 měla zásadní vliv výška vodní hladiny a její předchozí
dynamika, zatímco vliv teploty prokázán nebyl. Významným faktorem byla také vlastní
přítomnost ostřicových bultů, které odváděly značné množství CH4 do ovzduší v případě, že
bazální část bultu byla zaplavena. Pokud se vodní hladina nacházela v hloubce od -20 cm
k povrchu půdy, emise CH4 zprostředkované rostlinami byly poměrně nízké. Pro podmínky
v roce 2014 byl vytvořen model odhadující vliv ostřicových bultů s dominantní C. acuta na
toky a bilanci uhlíku. Asimilace uhlíku do biomasy rostlin převyšovala nejen emise uhlíku
zprostředkované samotnými rostlinami, ale také emise z celého bultu. Díky rostlinám bylo do
půdy uloženo přibližně 130 g C m-2 za vegetační sezónu. Kultivační pokus ukázal, že největší
podzemní i celkovou biomasu tvořily rostliny C. acuta v limózní ekofázi a následně rostliny
vystavené jarní záplavě.