Tvorba výnosu klasických a hybridních odrůd ozimé pšenice v podmínkách setrvalého pěstování
Abstrakt
Cílem diplomové práce bylo posoudit tvorbu základních výnosotvorných prvků klasických a hybridních odrůd ozimé pšenice v závislosti na intentzitě pěstování. Pro pokus bylo použito celkem 5 odrůd, z toho 3 odrůdy liniové (Patras, Rumor a Turandot) a 2 odrůdy hybridní (Hybery a Hyfi). Porost byl posuzován ve třech variantách pěstování - podsev jetele, hnojení dusíkem, kontrolní, varianty byly založeny ve 3 opakováních. Na závěr byl porovnán skutečný i teoretický výnos. V průběhu vegetace byl v terénu hodnocen zdravotní stav porostu (výskyt chorob, škůdců) a množství chlorofylu v rostlinách. Pokus s odrůdami ozimé pšenice byl založen na pozemku Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích ve vegetačním období 2018/2019.
Celkový průměrný počet klasů na m2 dosáhl počtu 454,12 ks.m-2. Vyššího průměrného počtu klasů dosáhly liniové odrůdy (457,58 ks.m-2) vs. odrůdám hybridním (450,66 ks.m-2). Nejvyšších průměrných hodnot dosáhly odrůdy pěstované s dusíkatým hnojením (490,00 ks.m-2).
Průměrný počet zrn v klasu u všech odrůd a variant pěstování dosáhl počtu 52,32 kusů. Ve druhém výnosovém prvku dosáhly hybridní odrůdy vyššího průměrného počtu (52,69 ks) vs. odrůdám liniovým (51,93 ks). Vyšších průměrných hodnot dosáhl systém s dusíkatým hnojením (52,76 ks). Nejvyššího počtu zrn v klasu dosáhly odrůdy hybridní pěstované v kontrolní variantě.
Průměrná hmotnost tisíce zrn všech odrůd a variant pěstování dosáhla hmotnosti 34, 70 g. Liniové odrůdy dosáhly vyšší průměrné hodnoty HTZ (36,50 g) vs. hybridním odrůdám (32,90 g). Třetí výnosový prvek byl nejvyšší u varianty pěstování s podsevem jetele (35,95 g).
Nejvyššího skutečného výnosu dosáhly liniové odrůdy oproti odrůdám hybridním. V porovnání třech variant pěstování dosáhly vyšších výnosů odrůdy pěstovné ve variantě s dusíkatým hnojením.