Změny hematologických parametrů při jarních úhynech kaprů
Abstrakt
Cílem bakalářské práce bylo posoudit vliv edémové nemoci kaprů, způsobované kapřím edema virem, na vybrané hematologické ukazatele krve nakažených jedinců kapra obecného (Cyprinus carpio) a následně porovnat výsledné hodnoty hematologických faktorů nakažených ryb oproti rybám neinfikovaným kapřím edema virem.
Dvacet osm jedinců kapra obecného bylo odloveno v jarním období roku 2019 ze tří různých lokalit na základě podezření na výskyt edémové nemoci kaprů. V průběhu podzimu bylo odebráno z totožných lokalit dalších 30 jedinců. Ti byli určeni pro otestování přetrvávajícího výskytu virové DNA v žaberní tkáni. Každé testované rybě byly odebrány vzorky krve a žaberní tkáně. Z odebrané žaberní tkáně bylo provedeno stanovení přítomnosti DNA kapřího edema viru metodou PCR. Ze získané krve bylo stanoveno celkové množství erytrocytů (RBC), počet leukocytů (WBC), hematokritová hodnota (PCV), množství hemoglobinu (Hb), střední objem erytrocytu (MCV), hemoglobin erytrocytu (MCH), střední barevná koncentrace (MCHC) a diferenciální rozpočet leukocytů.
Ze zjištěných výsledků je patrné, že u CEV pozitivních ryb došlo ke statisticky významnému rozdílu hematologických ukazatelů u celkového počtu erytrocytů (RBC), hematokritové hodnoty (PCV) a množství hemoglobinu (Hb). U těchto parametrů došlo ke zvýšení hodnoty v porovnání s CEV negativními rybami. Jediným signifikantním rozdílem diferenciálního počtu bílých krvinek je nárůst procentuálního zastoupení tyček u CEV pozitivních ryb. Je však důležité zmínit, že ke změně hodnoty některého z hematologických faktorů může dojít nejen vlivem nákazy CEVD. To dokládají i statisticky významné rozdíly mezi jedinci kaprů z jarního, či podzimního období a z jednotlivých odběrových lokalit. U těchto rozdílů se lze domnívat, že byly způsobené působením dalších vlivů, jakými například jsou rozdílná kvalita vody, teplota, hustota obsádky, reprodukční cyklus, toxické látky a patogenní organismy.