Vliv antropogenních aktivit na společenstva vodních organismů v horní části povodí Litavky
Abstrakt
Degradace životního prostředí je považována za celosvětový problém. Vzhledem k významnosti vodních zdrojů je udržení a zlepšování jejich kvality jedním z prioritních celospolečenských zájmů. Tato studie se zabývá reakcí společenstev vodních organismů, ryb a makrozoobentosu na antropogenní vlivy v povodí Litavky. Zkoumaná část Litavky je zatížena těžkými toxickými kovy z důvodu stovek let těžební a hutní činnosti v bezprostřední blízkosti toku a také značným přísunem městských odpadních vod obsahujících cizorodé látky, hrubý odpad a tlející organickou hmotou. Jako referenční lokalita byl zvolen Obecnický potok, který je v přírodě blízkém stavu a ústí do Litavky v místě, kde je její koryto silně regulované a její niva využívána ke skladování toxických odpadů. Obecnický potok lze v současnosti považovat za nejdůležitější zdrojnici vod v horním povodí Litavky. Autochtonní společenstva ryb horního povodí Litavky jsou zároveň narušena v důsledku odběrů vody, které mění teplotní a průtokový režim. Naší snahou bylo vyhodnotit vliv těchto antropogenních faktorů se zaměřením na dané typy znečištění a vliv nádrže na Obecnickém potoce. Monitoring organismů a sběr dat parametrů prostředí (fyzikálně-chemické parametry vody, koncentrace NH4+, NO2-, PO43-, složení substrátu dna, průtok a dalších) probíhaly paralelně a z hlediska rybích společenstev nám výsledné korelace ukázaly nejdůležitější vliv teplotního gradientu a koncentrace zinku. Početnost pstruhů obecných a mihulí potočních na zatížených lokalitách vykazovala negativní korelaci s koncentrací zinku na rozdíl od střevle potoční, která se ukázala jako tolerantní druh k tomuto typu znečištění. Stejně tak četnost výskytu pstruha obecného klesala se zvyšující se teplotou, která zase prospívala populaci střevle potoční. V případě makrozoobentosu zde byla zaznamenána absence některých skupin, jmenovitě čeledí jepic Ephemerellidae, Heptageniidae, Leptophlebiidae, blešivců (Gammaridae), mlžů hrachovek rodu Pisidium a plžů druhu kamomil říční (Ancylus fluviatilis). Naproti tomu zde byla vysoká denzita eruciformních chrostíků rodu Micropterna a Halesus. Vyústění odpadních vod bylo doprovázeno značným nárůstem biomasy kaprovitých ryb. Dominovali zde dvoukřídlí (Diptera), beruška vodní (Asellus aquaticus) a objevovaly se pijavice (Hirudinea), které nebyly na ostatních profilech zaznamenány.