Hlubší náhled do genetických a fenotypových korelací mezi kvantitativními znaky se vztahem k produkci u kapra obecného
Abstrakt
Selekce má velký potenciál pro genetické zlepšování produkčních znaků v akvakultuře. Úspěšný rozvoj programů zaměřených na selekční šlechtění v chovu kapra obecného čelí řadě výzev. V mnoha případech stále chybí základní informace o fenotypových a genetických parametrech ekonomicky významných znaků. Proto se tato práce hlouběji zaměřuje na genetické a fenotypové korelace mezi produkčními kvantitativními znaky u amurského lysce (AL), plemene kapra obecného, chovaného v rybničních podmínkách.
Zvýšení rychlosti růstu je obvykle hlavním cílem ve šlechtitelských programech většiny druhů zvířat. U AL bylo zjištěno, že selekcí na rychlejší růst můžeme ovlivnit i) obsah svalového tuku, ale skutečná změna obsahu tuku bude záviset na určitých podmínkách a dále ii) výtěžnosti (podíly) jedlých částí těla. Naopak selekcí na rychlejší růst pravděpodobně neovlivníme přežívání ryb a jejich odolnost vůči koi herpes viróze (KHV). Doporučuje se, aby dosažená hmotnost byla zahrnuta jako váha do selekčního indexu v případě realizace selekce na zvýšení podílu jateční výtěžnosti.
Obsah svalového tuku je další produkční znak, který hraje důležitou roli v biologických a fyziologických procesech kapra obecného. U AL bylo zjištěno, že svalový tuk kapra obecného by se nepřímo zvýšil ve všech následujících obdobích při selekci ryb na vyšší hmotnost po druhém roce odchovu. Zajímavé bylo, že výše obsahu tuku ve svalovině není úměrná schopnosti přezimování kaprů, neboť byla nalezena negativní genetická korelace mezi obsahem svalového tuku a přežitím během druhého a třetího vegetačního období. Selekce na nižší obsah tuku by paradoxně mohla zvýšit přežití ryb bez ovlivnění rychlosti jejich růstu.
Přežití je dalším důležitým užitkovým znakem u kapra obecného. Podpora zvyšování množství tuku ve svalovině, a s tím související zvyšování obsahu tuku a bílkovin v hepatopankreatu (HP) může být pro přežití kapra nevýhodné, a to přinejmenším za podmínek, kdy je výhodnější udržovat si v HP vyšší hladinu glykogenu a s tím související vyšší hodnoty hepatosomatického indexu (HSI). Přežívání AL bychom mohli nepatrně zlepšit selekcí ryb na vyšší Fultonův kondiční koeficient (FK) po druhém zimním období.
KHV je v současné době asi nejzávažnější virové onemocnění v chovu kaprů. Odolnost ryb vůči KHV lze zvýšit i selekcí. Bylo zjištěno, že většina genetických korelací mezi odolností ryb vůči KHV a dalšími produkčními znaky (růst, obsah tuku, zimní přežití a energetické zásoby) byla zanedbatelná. Selekce na důležité produkční znaky by tedy neměla zhoršit odolnost AL vůči KHV. Naopak při selekci na nižší FK, relativní délku hlavy, relativní výšku těla a relativní šířku těla nebo naopak na vyšší podíly jedlých částí těla bychom mohli odolnost vůči KHV ovlivnit v pozitivním směru. Z tohoto pohledu je zajímavý ukazatel FK. Při selekci na vyšší FK u AL bychom mohli zlepšit celkovou vitalitu a užitkovost růstu ryb. Odolnosti AL vůči KHV bychom ale spíše snížily.
Ukazatele jateční výtěžnosti jsou znaky zajímavé u druhů ryb, které se prodávají ve zpracovaném stavu (opracovaný trup či filety). Bylo zjištěno, že pro selekci na vyšší podíly jedlých částí lze kromě odhadu těchto podílů s využitím 2D a 3D dokumentačních a zobrazovacích metod a ultrazvuku využít i poměrně jednoduché ukazatele měřitelné jen ultrazvukem a měrnou deskou. Vzhledem k dobrým genetickým korelacím mezi těmito jednoduchými prediktory ve věku ryb dvou a tří let je možné provádět selekci na vyšší podíly jedlých částí těla u AL u ryb ve dvou letech. To by snížilo potřebu krátkodobých skladovacích kapacit a usnadnilo vlastní selekci (čas a potřeba lidských zdrojů). Je však třeba mít na paměti, že při selekci na vyšší podíly jedlých částí těla můžeme ovlivnit tvar těla a obsah svalového tuku.