DIE VERÄNDERUNGEN DES DENKENS UND WIDERSPIEGELUNG IN DER KUNST DANK DES 1. WELTKRIEGES

Abstract

Cílem předložené bakalářské práce je představit a analyzovat umění počátku 20. století v oblasti především střední Evropy, tak, aby bylo možno vyhodnotit, jak se psychicky složitá společenská situace před, během a po válce odrážela v umění, respektive, jak se měnilo uvažování lidí. Poukázáno bude na malířství, literaturu a navázáno i lehce na hudbu jednotlivých uměleckých stylů. Každý ze stylů, kam v této práci spadá expresionismus, kubismus, futurismus a dadaismus, líčí nějaký pohled na svět, čímž dojdeme k závěru, že za tím vším stojí člověk, respektive společnost. Dle mnou vybraných děl, která hýbala dobou a ovlivňovala směr umění, dojdeme nakonec k závěru, že tematika děl a z nich vyplývající pocity flexibilně udávala směr, kterým se Evropa řítila. Zprvu člověk dychtil po změně, jejíž spásu měla přivést válka, proto expresionismus často navazuje na šokující až strašidelné záležitosti ve spojení s kontrastními barvami. Následný kubismus se snaží odrazit matoucí výplody vědy, které nové technologie přinesly. Výsledkem je pak rozklad až destrukce dříve jasných věcí. Futurismus dále podpoří tuto myšlenku se zaměřením na radikální destrukci pomocí technologií a očekáváním dynamičtější a moderní budoucnosti ve smyslu technologizace. A vzniklý dadaismus během války už jen reflektuje násilí a snaží se ve svém groteskním umění rozbít staré hodnoty, jenž mají vést k ukončení války. Stejně tak ostatní umělecké směry si uvědomí ničivost moderního válčení a po válce se snaží ještě varovat před technologiemi nové války, či jen zpětně odráží hrůzné prožitky z války.