dc.contributor.advisor | Velemínský, Miloš | |
dc.contributor.author | Pejchal, Petr | |
dc.date.accessioned | 2024-03-12T12:00:31Z | |
dc.date.available | 2024-03-12T12:00:31Z | |
dc.date.issued | 2021 | |
dc.date.submitted | 2021-05-05 | |
dc.identifier.uri | https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/45304 | |
dc.description.abstract | Práce se zabývá příjmem soli u dětí v dorostovém věku. Cílem práce bylo zjistit jak velké množství soli přijímají adolescenti ze své stravy a jaké je jejich povědomí o této problematice. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se věnuje základním informacím o kuchyňské soli a jejímu původu. Pojednává o fyziologii a funkci sodíku, draslíku a chloru v lidském organismu. Dále se věnuje doporučením o příjmu soli a jejím obsahu a roli v různých potravinách. Řeší onemocnění spojená s tímto tématem a jejich korelaci s množstvím přijímané soli a dále zásadám stravování vhodných pro tuto věkovou skupinu. Předmětem praktické části bylo zjistit množství přijaté soli ve stravě u patnácti respondentů ve věkovém rozmezí 15-18 let způsobem kvalitativního výzkumu. Tato skupina adolescentů mi poskytla kompletní jídelníček skládající se ze dvou všedních a jednoho víkendového dne. Pro výzkum byl použit především výpočet denního příjmu soli pomocí programu Nutriservis Professional. U potravin, kde v databázi nebylo množství soli uvedeno jsem hodnotu získal vynásobením obsahu sodíku koeficientem 2,5. Potraviny, které databáze neobsahovala jsem do ní dle potřeby vkládal pomocí výživových údajů uvedených na obalu potravin. Výpočet byl za souhlasu respondentů a jejich rodičů podložen sběrem moči po 24 hodin s následným zhodnocením odpadu sodíku a chloridu sodného a měřením krevního tlaku, který byl převeden do percentilových hodnot. Dále byl použit krátký dotazník zaměřený na informovanost adolescentů v této problematice a výpočet BMI u jednotlivých respondentů. Výsledky výzkumu ukázaly, že doporučené množství soli překročilo všech 15 adolescentů. Souvislost mezi odpadem sodíku v moči a jeho příjmem dle jídelníčku se mi nepodařilo prokázat. Povědomí respondentů o problematice příjmu soli a jejím vlivu na organismus nebylo rozsáhlé. Všichni respondenti běžně překračovali hodnotu doporučeného denního příjmu soli, avšak pouze 4 z nich tuto hodnotu znali. Prohloubení informovanosti adolescentů v tomto tématu by mohlo vést ke snížení obsahu soli v jejich jídelníčku. | cze |
dc.format | 88 | |
dc.format | 88 | |
dc.language.iso | cze | |
dc.publisher | Jihočeská univerzita | cze |
dc.rights | Bez omezení | |
dc.subject | sůl | cze |
dc.subject | sodík | cze |
dc.subject | hypertenze | cze |
dc.subject | obezita | cze |
dc.subject | strava adolescentů | cze |
dc.subject | Nutriservis | cze |
dc.subject | salt | eng |
dc.subject | sodium | eng |
dc.subject | hypertension | eng |
dc.subject | obesity | eng |
dc.subject | adolescent diet | eng |
dc.subject | Nutriservis | eng |
dc.title | Příjem soli u dětí v dorostovém věku | cze |
dc.title.alternative | Salt intake in children of adult age | eng |
dc.type | bakalářská práce | cze |
dc.identifier.stag | 65217 | |
dc.description.abstract-translated | My thesis deals with salt intake in adolescent children. The aim of the thesis was to find out the amount of salt in the diet of adolescents and their awareness of this issue.
The bachelor thesis is divided into two parts - a theoretical and a practical one. The theoretical part deals with basic information about table salt and its origin. It is aimed to the physiology and function of sodium, potassium and chlorine in the human body. It also deals with recommendations on salt intake and its content and role in various foods. It addresses not only diseases associated with this topic and their correlation with the amount of salt ingested, but also dietary principles appropriate for this age group.
The subject of the practical part was to find out the amount of salt in the diet of fifteen respondents in the age range of 15-18 years by means of qualitative research. This group of adolescents provided me with a complete menu consisting of two weekdays and one weekend diet. The Nutriservis program was mainly used for the calculation of the daily salt intake. For foods where the amount of salt was not stated in the database, I obtained the value by multiplying the sodium content by a factor of 2.5. I inserted food that the database did not contain by using the nutrition information on the food packaging. With the consent of the respondents and their parents, the calculation was based on the collection of urine for 24 hours, followed by the evaluation of sodium and sodium chloride waste as well as the blood pressure measurement, which was converted into percentile values. Furthermore, a short questionnaire focused on the awareness of adolescents in this issue and the calculation of BMI for individual respondents was used. The research results showed that all 15 adolescents exceeded the recommended amount of salt. I was not prove the connection between sodium waste in the urine and its intake according to the diet. Respondents' awareness of the issue of salt intake and its effect on the body was not extensive. All respondents routinely exceeded the recommended daily salt intake, but only 4 knew this value. Increasing adolescents' awareness of this topic could lead to a reduction in the salt content of their diets. | eng |
dc.date.accepted | 2021-06-09 | |
dc.description.department | Zdravotně sociální fakulta | cze |
dc.thesis.degree-discipline | Nutriční terapeut | cze |
dc.thesis.degree-grantor | Jihočeská univerzita. Zdravotně sociální fakulta | cze |
dc.thesis.degree-name | Bc. | |
dc.thesis.degree-program | Specializace ve zdravotnictví | cze |
dc.description.grade | Dokončená práce s úspěšnou obhajobou | cze |
dc.contributor.referee | Janda, Jan | |