Hydrochemické charakteristiky povrchových vod na Novohradsku a Třeboňsku - vliv povodí na koncentrace hlavních iontů
Abstrakt
Hospodaření s vodou v krajině, vztah vody a vodního režimu a způsobu a úrovně obdělávání půdy jsou velmi důležitými a pozornost zasluhujícími oblastmi, které jsou předmětem celosvětové diskuse. Přesto se problémy spojené s hospodaření v krajině často ignorují. Jedním z důvodů je obtížné hodnocení stavu krajiny a jejího fungování. Zdravě fungující ekosystémy mají tendenci zadržovat látky v systému, recirkulovat je a snižovat látkové ztráty. Tento koncept byl východiskem pro disertační práci, ve které jsou vyhodnoceny dlouhodobé trendy ve změnách chemismu povrchových vod na modelových územích Novohradska (povodí horní Stropnice) a Třeboňska (povodí Lužnice). Chemismus povrchových vod jak tekoucích (malých vodotečí), tak i stojatých (rybníků) byl popsán ve vztahu k přírodním i antropogenním faktorům povodí, především z hlediska vlivu krajinného pokryvu, zemědělského hospodaření a celkového dopadu hospodářských aktivit. V detailnějším posouzení vybraných povodí bylo sledováno fungování krajiny podle teplot povrchu země a vegetačního krytu, a podle schopnosti zadržovat látky. Pozornost byla věnována úloze mokřadů v krajině.
Změny v chemismu povrchových vod sledovaných na Třeboňsku a v povodí horní Stropnice velmi rychle a zřetelně reflektují změny v hospodaření, především na zemědělských povodích. Jak v povodí Stropnice, tak na Lužnici a v třeboňských rybnících je od 60. do 90. let minulého století patrný nárůst koncentrací hlavních iontů (SO42-, HCO3-, Cl-, Ca2+, Mg2+, K+ a Na+). Celkový obsah rozpuštěných látek se v tomto období zdvojnásobil. Podstatné snížení intenzity zemědělství po roce 1990 se projevilo velmi podobnými trendy, poklesem koncentrací hlavních iontů, zejména SO42-, HCO3- a alkalických kationtů, Ca2+, Mg2+.
Změny koncentrací klíčových hlavních iontů jsou dobře doložitelné změnami vodivosti. Celkový dlouhodobý trend nepochybně ukazuje nárůst v minulém století a následný pokles koncentrací, který se však v posledních deseti letech na Stropnici zastavil. Na Lužnici se trend dokonce obrací a vodivost začíná opět vzrůstat. Pokles koncentrací jednotlivých hlavních iontů se zastavil okolo roku 2010. V současnosti se koncentrace některých iontů se opět zvyšují. S velkou pravděpodobností to odráží postupně se zvyšující dávky hnojiv a větší intenzitu vápnění zemědělské půdy. Zásadní změny v hospodaření mají velmi podobné důsledky jak na úrovni velmi malých povodí o rozloze několika desítek až stovek ha, tak i středně velkých, jako jsou povodí horní Lužnice a horní Stropnice. Zvýšení celkového obsahu látek směrem po proudu je patrné na všech dílčích povodích sledovaných potoků (Bedřichovský, Váčkový, Pasecký, Veverský, Nakolický). Stav povodí, tj. rozsah zemědělsky obhospodařované půdy, podíl lesních porostů či přítomnost mokřadů modifikuje dopady hospodaření v povodí na chemismus odtékajících vod. Největší důsledky pro navýšení koncentrací rozpuštěných látek, tj. hlavních iontů, má větší přítomnost orné půdy. Nejméně je patrný vliv na chemismus u povodí, která nemají výrazné zemědělské hospodaření. Tento gradient vlivu hospodaření v povodí je překvapivě stabilní po dobu deseti i více let a je zřetelný jak na tekoucích vodách, tak na rybnících.
Podobnost v charakteru a dlouhodobém trendu změn koncentrací hlavních iontů i na úrovni velkých územních celků, jako je část povodí Vltavy, která naleží k Jihočeskému kraji, ukazuje na robustnost těchto procesů.
Hydrochemické poměry povrchových vod odrážejí do značné míry fyzikální a biologické procesy, které nastávají v povodí. Pohyb vody v terénu a její interakce s půdou, podložím a vegetací, jsou spojeny s disipací energie, která systémem prochází. Povrchová teplota krajiny je výsledným projevem těchto procesů. Porovnání teplotních charakteristik sledovaných povodí prokazuje, že se zvyšujícím se podílem antropogenních a zemědělsky obhospodařovaných ploch se zvyšuje průměrná teplota povrchu krajiny. Podobné rozdíly, jako v distribuci teplot, byly zjištěny i v hydrochemických pa