Změna tvaru nožní klenby u kojenců a její vliv na kvalitu opory

Abstract

V dnešní době je módní záležitostí chovat se k malým dětem v některých ohledech stejně jako k dospělým, i když na to po všech stránkách nejsou dostatečně vyzrálí. Rodiče je oblékají do riflí, obouvají do bot, pomáhají jim stavět se na nohy dříve, než je na to jejich tělo připraveno, a všemi těmito věcmi jim nevědomky vytvářejí problémy do dalšího života. Vývoj nohy je z ontogenetického hlediska celkem individuální a má přímou závislost na psychomotorickém vývoji jedince. Prvním cílem práce bylo popsat změny tvaru nožní klenby v období kojeneckého věku. Druhým cílem pak popsat formou kazuistik terapeutické postupy pro ovlivnění kvality opory jedince v kojeneckém věku. Obsahem teoretické části byl popis nohy z hlediska anatomie, dále pak krátký popis vývojové ontogeneze v kojeneckém věku. V neposlední řadě bylo uvedeno pár vrozených vývojových vad nohy a byly popsány některé možné terapeutické postupy. V teoretické části byla zodpovězena první výzkumná otázka. Praktická část proběhla formou kvalitativního výzkumu, který je v práci zaznamenám formou kazuistik. Pro prováděný výzkum byly vybrány děti v kojeneckém věku, u kterých byl diagnostikován opožděný psychomotorický vývoj a naším předpokladem bylo, že toto opoždění bude mít vliv na kvalitu opory. U všech kojenců, kteří se jako probandi zapojili do výzkumné části bakalářské práce, jsme s postupem terapií sledovali vylepšování jejich psychomotorického vývoje i zvětšování kvality opory o dolní končetiny. Každé dítě se ve vývoji posouvalo svým vlastním tempem, bylo však znatelné, že terapeutická intervence všem pacientům ve vývoji prospěla. Práce může sloužit fyzioterapeutům v praxi jako inspirace terapeutických postupů u dětí, zejména u kojenců.