Dechová rehabilitace u pacientů operovaných pro spontánní pneumothorax

Abstract

Tato bakalářská práce pojednává o problematice dechové terapie po chirurgické léčbě spontánního pneumothoraxu. Pneumothorax je definován jako přítomnost vzduchu či jiného plynu v pleurální dutině. Pacienti se potýkají s vysokou dušností, bolestivostí, sníženými dechovými parametry a změnami v držení těla. Cílem práce bylo zmapování možnosti respirační rehabilitace u pacientů operovaných pro spontánní pneumothorax a navrhnutí postupu dechové rehabilitace u těchto pacientů. V teoretické části je stručně popsána anatomie hrudníku, jsou popsány primární i pomocné inspirační i exspirační svaly. Dále je popsána problematika pneuothoraxu, jeho dělení, diagnostika, symptomatologie, konzervativní a chirurgická léčba. V závěru se věnuje technikám dechové rehabilitace a ostatním fyzioterapeutickým konceptům, které je možné využít u pacientů po operaci spontánního pneumothoraxu. Praktická část proběhla formou kvalitativního výzkumu, kterého se účastnili tři pacienti operováni pro spontánní pneumothorax. První den po operaci byl každý z nich podroben kineziologickému vyšetření, ve kterém bylo využito svalových testů dle Jandy, goniometrického měření aktivních rozsahů v ramenním kloubu, antropometrického měření rozvíjení hrudníku, měření maximálních nádechových tlaků pomocí přístroje Micro RPM, Borgovy škály CR10 a měření saturace hemoglobinu kyslíkem. Následné dny probíhala samotná terapie zakončená výstupním kineziologickým vyšetřením. Naměřené hodnoty byly mezi sebou porovnány. U všech probandů bylo dosaženo zlepšení, dá se proto tvrdit, že terapie měla pozitivní efekt.