Příjem soli u dětí staršího školního věku

Abstract

Mnoho studií potvrzuje, že v civilizovaných zemích je příliš vysoký příjem soli. Světová zdravotnická organizace doporučuje příjem 5 g soli na osobu a den. Denní dávky jsou ale ve skutečnosti často několikanásobně překračovány. Je prokázáno, že nadměrný příjem soli má negativní dopad na náš organizmus. Je rizikovým faktorem pro vznik hypertenze, obezity, osteoporózy. Cílem mé práce bylo zjistit, jaké množství soli obsahuje strava dětí staršího školního věku. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá problematikou soli, popisuje její historii, druhy, význam a využití, výskyt soli v potravinách a možnosti náhrady soli ve výživě. Dále se zaměřuje na fyziologii sodíku, draslíku a chloru a onemocnění způsobená nadměrným příjmem soli - konkrétně hypertenzi, obezitu a osteoporózu. Závěr teoretické části se věnuje sacharidům, tukům a bílkovinám ve výživě starších školních dětí. V praktické části byly hodnoceny týdenní jídelníčky a rozbory moči od 12 respondentů staršího školního věku. Obsah soli ve stravě byl zjišťován pomocí programu Nutriservis. Rozbory moči byly provedeny v klinických laboratořích. Získané údaje o tělesné výšce, hmotnosti a krevním tlaku byly hodnoceny pomocí percentilových grafů. Výsledky potvrzují skutečnost, že děti staršího školního věku konzumují větší než doporučené množství soli. U deseti respondentů z dvanácti byl zjištěn větší průměrný denní příjem soli, než je doporučené maximální množství 5 g na osobu a den. Tomu odpovídaly i hodnoty odpadu sodíku v moči. Souvislost zvýšeného příjmu soli a obezity či hypertenze prokázána nebyla. Mezi chlapci a dívkami nebyly zjištěny výrazné rozdíly.