Míra připravenosti obyvatelstva na nouzové přežití

Abstract

Informovanost a připravenost obyvatelstva na nouzové přežití je problematika, která se nedá snadno vyřešit, jak se na první pohled může zdát. Životní styl a způsob samozásobitelství potravinami a dovednostmi je oproti stavu před rokem 1989 rapidně jiný. Společnost se celosvětově moderně vyvíjí a s tím souvisí i snižující se schopnost samostatnosti. Veškeré služby, produkty a potraviny máme v poslední době na dosah ruky. Dá se říct, že žijeme v době blahobytu a hojnosti - prozatím. To se však rapidně začalo měnit zhruba před dvěma lety, kdy nastala pandemie či uváděná epidemie covidu-19. Mnoho domácností si uvědomilo, že po dobu nutné karantény jsou odkázaní na své blízké a přátele, protože bez nutného nákupu, by nedokázalo vydržet ani 10-14 dní. Epidemie covidu-19 nebyla za poslední roky jedinou zkouškou, kterou si řada obyvatel musela projít. Další katastrofy byly historicky ve formě rozsáhlých povodní, nedávným tornádem na Moravě, nebo aktuální bezpečnostní hrozbou dění války na Ukrajině a aktuálně rozsáhlým požárem na obrovských plochách Českosaského Švýcarska. Tento požár ohrožuje nejenom životy osob, zvířat, ale i majetek a ochranu národního parku Českosaského Švýcarska. Tento rychlý spád v posledních pár měsících nám dává jasně najevo, že se situace na našem kontinentě razantně mění. Proto by se populace měla začít pomalu vracet k částečné soběstačnosti, protože jedinci, kteří to neudělají včas, možná budou muset do budoucna zaplatit cenu nejvyšší. Problematika informovanosti a připravenosti obyvatelstva na nouzové přežití je dle zkoumání autorky velice nízká, nové generace řeší zcela jiné návyky, než tomu bylo u našich prarodičů či praprarodičů. Proto se autorka rozhodla pro vlastní průzkum, který potvrdil její domněnku. Výsledek výzkumu potvrdil, že aktuální připravenost obyvatelstva na nouzové přežití v krizových situacích či katastrofách je opravdu velice nízká. Autorka těchto výsledků dosáhla prostřednictvím vlastního průzkumu formou elektronického dotazníkového šetření, kterých se zúčastnilo 555 domácností a zajímalo se o to celkem 1188 jedinců. Dalším výsledkem této práce je, že pokud autorka porovná naší generaci nebo generaci našich rodičů, rozdíly jsou téměř nulové. Další výsledky šetření potvrdily, že je obrovský rozdíl v generaci našich prarodičů. Informovanost obyvatelstva obecně napříč generacemi je na lepší úrovni, avšak připravenost silně pokulhává, protože řada jedinců a domácností si horší katastrofy nepřipouští. I když poslední sled událostí naznačuje dobu jinou. Autorka se rozhodla zvolit dotazníkové šetření a na základě výsledků provést zkoumání a zhodnocení míry připravenosti obyvatelstva na nouzové přežití. Jako další cíl práce zpracovala základní charakteristiky nouzového přežití jedince či domácnosti. Tato charakteristika může částečně pomoci nováčkům/připravovatelům na možné nenadálé situace. V zahraničí se ujal pojem prepper nebo survivalista, který vystihuje tzv. připravovatele na mimořádné události či krizové situace. Tyto zpracované základní charakteristiky dokážou jedincům pomoci zvýšit ochranu a smýšlení. Toto smýšlení dokáže zvýšit jejich bezpečnost. Jelikož valná většina domácností se skládá z více členů, je zapotřebí se znovu naučit, jak bezpečně zaopatřit sebe a své blízké. Připravovatel se nesmí spoléhat na druhé nebo na stát, že se za každých okolností o něho postarají. Je třeba se částečně vrátit ke svým kořenům, znalostem a dovednostem, které naši předci ovládali. Připravovatel nikdy neví, kde a za jak dlouho se mu tyto zkušenosti mohou hodit, nebo co víc, zachránit mu život. Cílem dotazníkového šetření bylo respondenty navést na změnu smýšlení o problematice nouzového přežití. Cílem bylo ne respondenty vyděsit nebo přesvědčit, ale pouze navést na situace, které by mohly nastat, aby se na ně mohly lépe připravit.