| dc.contributor.advisor | Hrušková, Martina | |
| dc.contributor.author | Bürgerová, Anna | |
| dc.date.accessioned | 2026-01-06T11:51:29Z | |
| dc.date.available | 2026-01-06T11:51:29Z | |
| dc.date.issued | 2023 | |
| dc.date.submitted | 2023-04-21 | |
| dc.identifier.uri | https://dspace.jcu.cz/handle/20.500.14390/48414 | |
| dc.description.abstract | Cílem této práce bylo posoudit základní fyzické charakteristiky (tělesná výška, hmotnost, BMI, obvodové rozměry, kožní řasy a procentuální zastoupení tuku), dále pohyblivost páteře (Stiborův příznak, Ottův příznak, Čepojův příznak, Schoberův příznak, modifikovaný Thomayerův příznak, zkouška šály a zkouška lateroflexe) a stav plochonoží. Testování bylo provedeno neinvazivními zkouškami a testy, které jsou standardně využívány v antropologické a lékařské praxi. Součástí práce je zhodnocení životní spokojenosti úřednic. Ke sběru dat byl využit standardizovaný dotazník životní spokojenosti (Fahrenberg, Myrtek, Schumacher & Brähler, 2001). Do výzkumu se zapojilo celkem 36 úřednic ve věku 40,054,9 let.
Výsledky hodnocení vybraných tělesných charakteristik ukázaly statisticky velmi významný rozdíl tělesné výšky úřednic v porovnání se souborem ČS 1986 (Bláha et al., 1986) (p = 0,0001). Tělesná váha a stejně tak i BMI byly velmi významně vyšší u souboru UČI 2021 (Šmolíková, 2021) (p = 0,0019; p = 0,0005) oproti našemu souboru. Průměrné hodnoty všech čtyř měřených kožních řas byly menší u našeho souboru úřednic v porovnání se soubory SH 2019 (Douchová, 2019) a UČI 2021, rozdíly průměrů kožních řas byly vyhodnoceny na hladině významnosti p < 0,05 jako statisticky významné.
Výsledky pohyblivosti páteře byly porovnány s normou dle Haladové & Nechvátalové (2003). Nedostatečná pohyblivost páteře se u našeho souboru projevila u Čepojova, Ottova a Stiborova příznaku vestoje a u lateroflexe pravé a levé strany. Hybnost páteře u našeho souboru dosahovala normy v těchto zkouškách: Schoberův příznak a Stiborův příznak vleže. U zkoušky šály pravé a levé ruky a Thomayerova příznaku nejvíce úřednic dosahovalo kategorie hypermobility. Výsledky pohyblivosti páteře byly porovnány také se souborem SH 2019. Statisticky velmi významný rozdíl ve prospěch úřednic byl vyhodnocen u Schoberova příznaku (p = 0,0001), naopak hasičky dosáhly lepších výsledků u Čepojova, Ottova a Stiborova příznaku vestoje (p = 0,0001). V případě šály pravé a levé ruky také průměrné hodnoty spadaly do kategorie hypermobility, avšak výsledky hasiček byly významně nižší v porovnání s úřednicemi (p = 0,0001).
V praktické části byl zkoumán stav plochonoží prostřednictvím plantogramů. Při porovnání plantogramů úřednic a hasiček (SH 2019) byl nalezen velmi významný rozdíl (p = 0,0001) ve prospěch úřednic, které měly menší zastoupení ploché nohy. U úřednic byl při korelační analýze nalezen velmi významný přímo úměrný vztah mezi BMI a plochonožím (pravá p = 0,000; levá p = 0,002).
Celková životní spokojenost neukázala významné rozdíly mezi souborem úřednic a soubory DŽS 2001 (Fahrenberg et al., 2001) nebo UČI 2021. Statisticky významně se lišila životní spokojenost úřednic a souboru DŽS 2001 pouze v kategoriích volný čas (p = 0,0001), vztah k vlastním dětem (p = 0,0046) a bydlení (p = 0,0144) ve prospěch životní spokojenosti souboru úřednic. Soubor učitelek v porovnání se souborem úřednic dosahoval statisticky významně vyšší životní spokojenosti v kategoriích práce a zaměstnání (p = 0,0022), finanční situace (p = 0,0382) a volný čas (p = 0,0243). | cze |
| dc.format | 66 | |
| dc.format | 66 | |
| dc.language.iso | cze | |
| dc.publisher | Jihočeská univerzita | cze |
| dc.rights | Bez omezení | |
| dc.subject | somatické znaky | cze |
| dc.subject | kožní řasy | cze |
| dc.subject | zkoušky pohyblivosti páteře | cze |
| dc.subject | plantogram | cze |
| dc.subject | životní spokojenost | cze |
| dc.subject | ženy 40 | cze |
| dc.subject | 0-54 | cze |
| dc.subject | 9 let | cze |
| dc.subject | physical characteristics | eng |
| dc.subject | skin folds | eng |
| dc.subject | spine functional test | eng |
| dc.subject | plantograms | eng |
| dc.subject | life satisfaction | eng |
| dc.subject | women (40 | eng |
| dc.subject | 0-54 | eng |
| dc.subject | 9 y.) | eng |
| dc.title | Vybrané charakteristiky hybného aparátu u žen-úřednic (věková kategorie 40,0-54,9 r.) | cze |
| dc.title.alternative | Selected characteristics of the mobility in women-clerks (age category 40,0-54,9 y.) | eng |
| dc.type | diplomová práce | cze |
| dc.identifier.stag | 67865 | |
| dc.description.abstract-translated | The aim of this work was to assess basic anthropological physical characteristics (body height, weight, BMI, circumference measurements, skin folds and percentage of fat), as well as mobility of the spine (Stibor's sign, Ott's sign, Čepoj's sign, Schober's sign, modified Thomayer's sign, scarf test and lateroflexion test) and flat-footed condition. The testing was carried out with non-invasive tests and tests that are standardly used in anthropological and medical practice. Part of the work is an evaluation of the life satisfaction of female office workers. A standardized life satisfaction questionnaire was used to collect data (Fahrenberg, Myrtek, Schumacher & Brähler, Fahrenberg et al., 2001). A total of 36 female clerks aged 40.054.9 years participated in the research.
The results of the evaluation of selected physical characteristics showed a statistically very significant difference in the body height of office workers compared to the ČS 1986 set (Bláha et al., 1986) (p = 0.0001).
Body weight and BMI were very significantly higher in the UČI 2021 group (Šmolíková, 2021) (p = 0.0019; p = 0.0005) compared to our group. The average values the size of all four measured skin-fold turned out to be smaller in our group of female office workers compared to the SH 2019 (Douchová, 2019) and UČI 2021 groups, the differences in averages were evaluated at the significance level of p < 0.05 as statistically significantly lower in our group of female office workers compared to the SH 2019 and UČI 2021 files.
The results of the mobility of the female office workers' spine were compared with the norm according to Haladová & Nechvátalová (2003). Spinal mobility reached the norm in the following tests: Schober's sign and Stibor's supine sign. On the contrary, in our group, insufficient mobility of the spine manifested itself in Čepoj's, Otto's and Stibor's signs of standing and in later flexion of the right and left sides. The mobility of the spine in our group reached the norm in the following tests: Schober's sign and Stibor's sign lying down. In the case of the examination of the right- and left-hand scarf and Thomayer's symptom, most office workers reached the hypermobility category. The results of spinal mobility were also compared with the SH 2019 set. A statistically significant difference in favour of female office workers was evaluated for Schober's sign (p = 0.0001), on the other hand, firemen achieved better results for Čepoj's, Otto's and Stibor's standing signs (p = 0.0001). In the case of the right- and left-hand scarf, the average values also fell into the category of hypermobility, but their results were significantly lower compared to office workers (p = 0.0001).
In the practical part, the condition of flat feet was examined through plantograms. When comparing the plantograms of female office workers and female firefighters (SH 2019), a very significant difference (p = 0.0001) was found in favour female office workers, who had a smaller representation of flat feet. In office workers, a very significant direct correlation between BMI and flat feet was found in the correlation analysis (right p = 0.000; left p = 0.002).
Overall life satisfaction did not show significant differences between the set of female office workers and the sets of DŽS 2001 (Fahrenberg et al., 2001) or UČI 2021. Statistically, the life satisfaction of female office workers differed significantly from the set of DŽS 2001 only in the categories of free time (p = 0.0001), the relationship with one's own children (p = 0.0046) and housing (p = 0.0144) in favour of the life satisfaction of the group of female office workers. The set of female teachers achieved statistically significantly higher life satisfaction in the categories of work and employment (p 0.0022), financial situation (p = 0.0382) and free time (p = 0.0243) than the set of female office workers. | eng |
| dc.date.accepted | 2023-05-22 | |
| dc.description.department | Pedagogická fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-discipline | Msn-Přsn | cze |
| dc.thesis.degree-grantor | Jihočeská univerzita. Pedagogická fakulta | cze |
| dc.thesis.degree-name | Mgr. | |
| dc.thesis.degree-program | Učitelství pro 2. stupeň základních škol | cze |
| dc.description.grade | Dokončená práce s úspěšnou obhajobou | cze |
| dc.contributor.referee | Závodská, Radka | |
