Odchov násady kapra v intenzivní akvakultuře
Abstrakt
Kapr obecný (Ciprinus carpio, L.) je typickou rybou rybničních chovů.
V produkčním rybářství však lze nalézt i intenzivní odchovné systémy zaměřené na chov této ryby. Převážně pak na odchov kapřích násad v zimním období. Takové systémy byly provozovány například v Polsku nebo Německu. V Polsku bylo využíváno klecových chovů umístněných na kanálech napájených oteplenou vodou z tepelných elektráren (Dolna Odra, Konin-Goslawice). V Německu bylo z důvodu vysokých ztrát na K1 a K2 způsobených kormoránem v průběhu přezimování, přistoupeno k obdobnému způsobu odchovu. Využívaly se odchovy v průtočných systémech (Schwarze Pumpe, Jänschwalde) a recirkulačních systémech (Neiden). Cílem této bakalářské práce bylo zhodnotit a porovnat uvedené intenzivní chovy násad kapra v zahraničí s polo-intenzivním odchovem násady kapra používaným v ČR. Zároveň byl v rámci bakalářské práce proveden experiment v recirkulačním systému v Blatné, zaměřený na zimní odchov násad kapra v prvním roce chovatelského cyklu. Pokus trval 227 dní, od 1. 10. 2021 do 16. 5. 2022. První fáze trvala od 1.10. 2021 do 8. 2. 2022 a byla provázena nízkým růstem a rozvojem lordózy. V počátku 1. fáze bylo do odchovné nádrže o objemu 9,5 m3
nasazeno 6 800 ks plůdku kapra. Průměrná hmotnost nasazeného plůdku byla 11,54 g.ks-1. Na konci první fáze kapr dosáhl váhy 50 g.ks-1. Druhá fáze experimentu
probíhající od 8. 2. 2022 do 16.5.2022 a byla zaměřena jako krmný pokus. Plůdek kapra byl rozesazen do tří nádrží po 1 575 kusech. Každá nádrž byla krmena jiným typem krmení. Na konci pokusu bylo nejlepších výsledků dosaženo u ryb krmených typem krmení Aller aqua Clasic+Master. Tyto ryby za dobu odchovu dosáhly hmotnosti 210,57 g. ks-1. Ekonomicky nejlépe však dopadlo krmivo AG SV. Produkčně i ekonomicky nejhorších výsledků bylo dosaženo u skupiny krmené typem krmení Skretting carpe F3. Jedinci této skupiny vážili na konci pokusu pouze 163,3 g. ks-1. Ztráty za období pokusu se pohybovaly na úrovni pouze několika desetin procent. Celý chov byl však provázen problémy s výskytem lordózy u chovaných ryb. Výskyt lordózy byl způsoben špatným složením krmení, využitého v první fázi pokusu. Konkrétně nedostatkem pro kapra snadno stravitelného fosforu. Výsledky ukazují, že pomocí zimního odchovu je možné zkrátit běžný cyklus chovu o jeden až dva roky. V porovnáni s rybničním polo-intenzivním chovem je dosaženo minimálních ztrát. Je však nutné klást větší důraz na výživu ryb a kvalitu nasazovaného plůdku