Potrava násady kapra (Cyprinus carpio L.) v rybnících - analýza obsahu zažívadel.
Abstrakt
Cílem této bakalářské práce bylo komplexní zhodnocení potravy násady kapra obecného v rybničním polointenzivním chovu, od stádia násady kapra (K2) do stádia tržního kapra (Kt). Sledovalo se, do jaké míry využívá kapr přirozenou a předkládanou potravu a zda se její složení mění v průběhu sezóny. Samotný experiment byl součástí rozsáhlého projektu GAČR (Živiny z ryb nebo výživa pro ryby: Odhalování skrytého rizika znečištění a zadržování živin v rybnících skrze nutriční bioenergetiku ryb), který probíhal v areálu pokusnictví VÚRH Vodňany. Experiment studia potravy probíhal na třech rybnících (0,16 ha), které byly po ponechání na suchu pomalu napuštěny od poloviny dubna pro rozvoj přirozené potravy. Následně bylo dne 26.4.2022 nasazeno 150 ks násady kapra obecného (337 ? 57 g) a 35 ks candáta obecného (S. lucioperca L.; 14,5 ? 38,8 g), kvůli zamezení rozvoje nežádoucích druhů ryb. Odchov kapra trval 162 dní, kdy se během této doby přibližně jednou za měsíc sledovala potrava kapra za využití metody proplachu zažívadel dle Fainy (1975). Z každého rybníka, v každém termínu, byl odebrán obsah zažívadel vždy ze čtyř kaprů. U takto získaných vzorků bylo patrné, že potrava kapra má jist vývoj. Na počátku sezóny byla rozmanitost potravy vysoká. Nejvíce početně zastoupenou složku potravy tvořili zástupci zooplanktonu po celou dobu experimentu. Uvážíme-li však velikost potravních organismů, tak podstatnou roli v potravě kapra hrál na počátku sezóny právě zoobentos, tvořený především larvami pakomárů (Chironomidae). S postupem sezóny se počet jedinců zoobentosu snižoval, v potravě rostl počet planktonních organismů, které představovaly z většiny planktonní perloočky (Cladocera) a klanonožci (Copepoda). Tyto dvě skupiny organismů měly i největší frekvenci výskytu a početnost v zažívadlech za celou dobu experimentu. S postupem sezóny se kromě zvyšujícího se výskytu planktonních organismů zvětšoval i podíl obilí v potravě kaprů.