Analýza ukazatelů růstu a jatečné hodnoty u vybraných hybridních kombinací prasat.
Abstrakt
Do sledování byly zařazené dvě hybridní kombinace s téměř vyrovnaným poměrem vepříků a prasniček, (LW L) (LWOL Pn) v testu 1 a (LW L) Pn v testu 2. Dochov selat se uskutečnil v testu 1 od 25 do 60 dní věku a v testu 2 od 28 do 63 dní věku. U obou hybridních kombinací dosáhli vyšší živou hmotnost a průměrný denní přírůstek vepříci. Nižší spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku byla zjištěná u vepříků. V testu 1 pohlaví statisticky významně ovlivnilo spotřebu krmiva na 1 kg přírůstku.
V testu 1 probíhal výkrm od 60 dní a byl hodnocený do 130 dní věku. První skupina byla krmená ad libitum (AD), ve druhé skupině byla použitá mírná restrikce krmiva (MR) a ve třetí skupině silná restrikce krmiva (SR). Nejvyšší živou hmotnost a průměrný denní přírůstek dosáhli vepříci i prasničky AD. Nejnižší spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku a nejvyšší podíl svaloviny byly zaznamenané u vepříků i prasniček SR. Téměř ve všech ukazatelích, s výjimkou podílu svaloviny, byly větší rozdíly mezi skupinami krmných strategií zaznamenány u vepříků. Krmná strategie statisticky významně ovlivnila živou hmotnost a průměrný denní přírůstek. Pohlaví významně ovlivnilo spotřebu krmiva na 1 kg přírůstku.
Test 2 probíhal od 63 dní věku a byl hodnocený do věku 133 dní. Prasata byla krmená v první skupině ad libitum (AD), ve druhé skupině byla provedená restrikce krmiva od 85 kg (R85) a ve třetí skupině byla provedená restrikce krmiva od 65 kg živé hmotnosti (R65). Také v testu 2 byla nejvyšší živá hmotnost a průměrný denní přírůstek nejvyšší u vepříků a prasniček AD a nejnižší u skupin R65. Rozdíly mezi adlibitně, resp. restringovaně krmenými prasaty nebyly tak výrazné jako v testu 1. Nejnižší spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku byla u vepříků R65 a prasniček R85. Podíl svaloviny byl nejvyšší u vepříků AD a prasniček R65. Krmná strategie a pohlaví významně ovlivnily živou hmotnost a průměrný denní přírůstek. Krmná strategie ovlivnila spotřebu krmiva na 1 kg přírůstku.
Ukazatele jatečné hodnoty byly v testu 1 přepočtené na věk 148,9 dní. Nejvyšší porážková hmotnost byla u vepříků a prasniček AD. Nejnižší průměrná výška hřbetního tuku a s ní související nejvyšší podíl svaloviny (FOM) byly u vepříků a prasniček SR. Nejvyšší pH45 bylo u vepříků obou restringovaných skupin a prasniček MR. Nejnižší ztráta masové šťávy odkapáním byla u vepříků SR a prasniček MR. Nejvyšší obsah IMT byl vepříků a prasniček AD. Statisticky
významný vliv krmné strategie byl na průměrnou výšku hřbetního tuku a podíl svaloviny (FOM) u vepříků. Statisticky významný vliv pohlaví byl na podíl svaloviny (FOM) u skupiny AD a na plochu MLLT u skupiny SR.
Ukazatele jatečné hodnoty byly v testu 2 přepočtené na věk 141,3 dní. Nejvyšší porážková hmotnost byla u vepříků a prasniček AD. Nejnižší průměrná výška hřbetního tuku byla vepříků R85 a prasniček R65. Nejvyšší podíl svaloviny (FOM) byl u obou pohlaví u skupin R85. Nejvyšší pH45 bylo u vepříků AD a prasniček R85. Nejnižší ztráta masové šťávy a nejvyšší obsah IMT byl u vepříků a prasniček R65.
Z výsledků testu 1 u hybridní kombinace (LW L) (LWOL Pn) vyplynulo, že u prasniček je vhodné použít krmení ad libitum a u vepříků, v závislosti na technologických a organizačních možnostech chovatele, uplatnit silnější restrikci krmiva.
Z hlediska nákladů na 1 kg přírůstku se projevila v testu 2 u hybridní kombinace (LW L) Pn jako nejvhodnější restrikce krmiva od 85 kg živé hmotnosti (R85), kdy byl nejlépe využitý růstový potenciál prasat při odpovídající konverzi krmiva.
Výsledky testů u obou hybridních kombinací prokázaly vynikající růstový potenciál (jak doložily adlibitní skupiny) a výbornou konverzi krmiva, velmi dobrou zmasilost a kvalitu masa na výborné úrovni. Analýzy testů potvrdily důležitost zvolení správné hybridní kombinace finálních hybridů prasat, stejně jako správné krmné strategie. Výsledky naznačily, že restrikce krmiva může být jednou z metod k ekonomické produkci prasat.