Dětské radiologie - specifika u vybraných radiologických vyšetření

Abstract

Tato bakalářská práce se zabývá specifiky při vyšetřování dětských pacientů na radiologickém oddělení. Teoretická část popisuje, jak moc je odlišná práce právě s dětmi, a to nejenom z hlediska vývojových odlišností (anatomických, fyziologických a psychologických), ale i ustálených postupů, které by měly při správném aplikování vést ke snižování výsledné dávky záření pro dětského pacienta či jeho doprovod. Dále v jednotlivých kapitolách blíže seznamuje čtenáře se specifiky vyšetřování dětí na radiologickém oddělení, a to konkrétně na rentgenu (skiagrafii, skiaskopii), výpočetní tomografii a magnetické rezonanci. V rámci mé praktické části byly celkem stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda je doprovázející osoba dostatečně informována o průběhu vyšetření - jeho výhodách a nevýhodách. Dalším cílem bylo zjistit, jaké vyšetření v rámci radiodiagnostického oddělení nejčastěji absolvují dětí do 6ti let věku. K řešení byla použita metoda dotazníkového šetření a analýzy dat radiologického oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že doprovázející osoby byly dostatečně informovány o probíhajícím vyšetření, avšak tyto informace ne vždy dostatečně pochopily. Při analýze dat bylo zjištěno, že nejčastěji byly děti vyšetřovány pomocí skiagrafie, skiaskopie a magnetické rezonance. Jen malý zlomek dětí bylo diagnostikováno pomocí výpočetní tomografie, a to zejména kvůli velké míře ionizujícího záření, kterou dítě při tomto vyšetření obdrží. Hlavním výsledkem je, že se u dětí velmi dbá na radiační hygienu. Jsou nejprve vyšetřovány pomocí modalit, které dětské pacienty zatěžují jen velmi málo. Napomáhá tomu i správná edukace doprovázející osoby, která svou přítomností dokáže dítě uklidnit nebo přidržovat dle potřeby.