Úloha porodní asistentky v postnatální diagnostice vrozených vývojových vad

Abstract

Tato bakalářská práce se zabývá úlohou porodní asistentky v časné diagnostice vrozených vývojových vad u novorozence. Dále odpovídá na otázku, jakou formu postgraduálního vzdělávaní v této oblasti považují porodní asistentky za nejefektivnější. Byla zvolena metodika kvalitativního výzkumného šetření. Práce je rozdělena do tří částí. První z nich se zabývá prenatální diagnostikou s důrazem na orientaci porodní asistentky v této oblasti. Druhá část se věnuje včasnému rozpoznání významnějších vrozených vývojových vad při prvním ošetření novorozence, včetně ošetřovatelských intervencí. A třetí část je věnována úloze porodní asistentky při zajištění novorozeneckého screeningu. Cílem práce bylo prozkoumat a využít poznatků z výzkumného šetření jako východiska pro zvýšení efektivity postgraduálního vzdělávání porodních asistentek. Byly položeny tři výzkumné otázky. První otázka zjišťuje, jak vnímají porodní asistentky význam včasného rozeznání vrozených vad v průběhu ošetřovatelského procesu. Druhá otázka je zaměřena na zjištění, zda porodní asistentky považují svoji informovanost v oblasti rozeznávání vrozených vad za dostatečnou. A třetí otázka zjišťovala, jakou formu postgraduálního vzdělávání by porodní asistentky preferovaly. Z výsledků šetření je patrné, že porodní asistentky se velmi dobře orientují v otázkách prenatální diagnostiky. V otázce stabilizace novorozence s vývojovou vadou na porodním sále se orientují s menší jistotou. Novorozenecký screening nevnímají v celé jeho šíři. Porodní asistentky považují zařazení této problematiky do postgraduálního vzdělávání jednoznačně jako přínosné. Jako formu postgraduálního vzdělávání preferují převážně semináře doplněné o praktický nácvik ošetřovatelských intervencí.