| dc.description.abstract | Při čtení svatojánské legendy se seznamujeme s typickými znaky hagiografie. Ta v době baroka zažívala jeden z vrcholů své existence, který byl spojen se snahou českého barokního katolicismu přesvědčit lid o tom, že kacířství je znakem špatného národa a tudíž je důležité, upevnit víru, a to jakýmikoliv prostředky. Tomuto záměru přesně odpovídaly legendy, které vypovídaly o životě a sblížení s Bohem u příkladných křesťanů. Zároveň plnily funkci spojit náboženské autority s prostým lidem. Proto byly legendy zasazeny do prostoru, který byl všem známý. Bylo nutné zdokonalit obrázek křesťana, který svým příkladným životem prošel jako zkouškou, za níž mu byl odměnou vstup do nebe. Nebylo však rozhodující ukázat osobu svatou, či blahořečenou. Důležitý byl odkaz správného křesťana. To splňuje i legenda sv. Jana Nepomuckého, jako někoho, kdo za cenu života udržel zpovědní tajemství. Postupným odhalováním pravdy o svatojánské legendě jsme dospěli k závěru, že je tento
text záměrně upraven, aby odpovídal funkci své doby. Legenda provázena několikerým vystoupením zázraku jen utvrzuje obecně platné mínění o výkladu legendy. Odborné studie zabývající se postavou Johánka z Pomuku potvrdily fakta, která popírají realistický pohled na svatojánskou legendu. Jeho trýznivá muka; pravý den, kdy Johánek zemřel, či jaká byla příčina světcovi smrti.
V práci bylo nutné zhodnotit dobový kontext spolu s několika významnými osobami
v životě sv. Jana Nepomuckého. V pozadí nezůstává ani dlouhé období cesty ke svatosti. Pikle, které se děly v moci církevní i světské. Doba však vyžadovala své. Bylo nutné obrátit lid k víře v Boha, který umí pomáhat, ale zároveň i krutě trestat. Svatojánská legenda byla sice výdobytkem své doby, ale i dnes ukazuje pohled na církevní svět. Lidská krutost světské moci k tomuto závěru nakonec sama pomáhá. Lidé jsou spoutáni svou vírou a svou pravdou, jsou však zároveň slepí k ostatním skutečnostem. Pravdou zůstává, že se Jan Nepomucký stal obětním beránkem vysoké moci, na kterou žádný obyčejný smrtelník nedosáhne. Každý, kdo má moc, stává se jejím otrokem a krutými
způsoby využívá její síly. Stejně tak, jako král Václav IV. I když se zápisem do knihy ukázalo ještě několik dalších možností příčiny Johánkovi smrti, díky vědeckým analýzám dosáhla tato záležitost k pravdě. Nic však nemění na tom, že Jan Nepomucký byl mučedníkem, kterému bylo Bohem dáno, aby trpěl za vinny ostatních hříšníků. Nebyl sice zpovědníkem královy manželky, ale byl zbožným člověkem, který se ocitl v nepravou chvíli na nesprávném místě. Při zkoumání svatojánské legendy jsme vycházeli z díla Bohuslava Balbína a Václava Hájka z Libočan, neboť právě oni jsou velmi výraznými literáty, kteří se podíleli na vytvoření dvou Janů z Nepomuku. | cze |
| dc.description.abstract-translated | Upon reading St. John’s legend we get acquainted with the typical features of hagiography. Writing of hagiographies experienced a peak during the baroque period when it was linked with the effort of Czech Catholicism to persuade people that heresy is a mark of a bad nation and in this context it was deemed necessary to strengthen the Catholic faith by whatever means at hand. Composition of legends about the life and approximation to God, of the exemplary Christians, illustrate this effort perfectly. At the same time hagiographies linked the Church authorities with the common folk. For this reason the legends take place in a setting familiar to all. It was necessary to improve the image of Christian who by living a righteous life was rewarded with the entry into heaven. It was not however decisive to portray the person as saintly or beatificated. Important was the legacy of a righteous Christian. This is accomplished in the legend of St. John Nepomuk who paid with his life for keeping his confessional secret.
Gradually uncovering the truth about St. John’s legend we came to the conclusion that the text was purposefully altered to meet the demands of the period of its composition. Several instances of miracles in the legend only affirm the commonly held interpretations of the legend. Scholarly studies about Johannes Nepomuk confirmed facts that disqualify realist outlook on the legend; his tormentous agony; exact day of Johannes’ death or the causes of his death. In the work it was necessary to assess the context of the period together with several important people in the life of St. John Nepomuk. Other issues that shouldn’t be overlooked are: his long path to sainthood; intrigues among both the Church and secular authorities. The period had its demands however, it was necessary to bring people back to to the faith in God who can assist but can also punish cruelly. The St. John’s legend was a product of its time, but nevertheless it sheds light on the world of the Church, even today. People are bound by their faith and their truth but are blind to other verities.
Truth remains that St. John of Nepomuk became a sacrificial lamb to a high power, that ordinary mortals have no way of reaching. Everyone who holds power becomes its slave and tyrannically exploits its might just like Vaclav IV. Even though that the record in the book revealed other possible causes of Johannes’ death, thanks to scientific analyses this issue can now be considered truth. It doesn’t change the reality of St. John’s martyrdom, martyrdom bestowed by God for the errors of other sinners. He was not the confessor of King’s wife but he was a pious man that found himself in wrong place in wrong time. In studying the St. John’s legend we relied on the works Bohuslav Balbin and Vaclav Hajek of Libocany, for they are the two notable authors responsible for the creation of two Johns of Nepomuk. | eng |
