Mlýn jako právní a ekonomická jednotka na příkladu mlýna rodiny Veselých v Táboře

Abstract

Bakalářská práce si klade za cíl představit na příkladu mlýna rodiny Veselých ekonomické, právní i další problémy mlýna a částečně i poodhalit běžný život na jihočeském mlýně v období od 17. století do první světové války. Práce vychází z rodinného archivu, který představuje v rámci dané společenské vrstvy výjimečný celek, a to díky svému obsahu, rozsahu i míře dochování a fyzickému stavu dokumentů. Hlavní důraz je kladen na 19. století, pro něž je v rodinném archivu dochována nejrozsáhlejší pramenná základna. První kapitola práce pojednává všeobecně o historickém vývoji mlýnů a mlynářství. Další kapitola popisuje mlýn v Čelkovicích před tím, než jej zakoupil první majitel z rodu Veselých. Stěžejní částí této bakalářské práce jsou kapitoly zabývající se ekonomickými a právními aspekty mlýna. Jednotlivé podkapitoly týkající se ekonomické stránky života mlýna se zaměřují na majitele mlýna a otázky dědictví, na příjmy mlýna plynoucí hlavně z podnikání a nájmů a na výdaje mlýna, jakými byly především různé poplatky, daně, koupě pozemků a nemovitostí a stavební úpravy a proměny mlýnských budov a strojního vybavení. Pátá kapitola rozebírá právní záležitosti. Její první podkapitola přibližuje ve všeobecné rovině vývoj vodního práva, cechů a zákonných norem, které byly závazné pro všechny mlynáře i ostatní řemeslníky využívající vodní sílu k pohonu svých strojů. Druhá podkapitola hovoří hlavně o sporech mlynářů Veselých s okolními mlynáři a podchycuje i kauzu zákazu používání slupů na chytání ryb, která se stala předmětem sporu většiny českých mlynářů se státní byrokracií a zákonodárstvím. Závěr hodnotí a shrnuje uvedené poznatky a více přibližuje dochovaný rodinný archiv jako cenný historický pramen, který nabízí velké množství dalších otázek a oblastí zkoumání. Součástí práce je i seznam literatury a pramenů a přílohy s ukázkami dokumentů, týkajících se rodiny a mlýna Veselých a s fotografiemi a obrázky z rodinného archivu.