Erbovní pověsti a etymologie ve dvou českých kronikách

Abstract

Hlavním cílem této bakalářské práce je komparace a výklad erbovních příběhů uvedených ve dvou českých kronikách, kterými jsou KRONIKA TAK ŘEČENÉHO DALIMILA A ČESKÁ KRONIKA VÁCLAVA HÁJKA Z LIBOČAN. Toto srovnání erbovních příběhů představuje primární zaměření bakalářské práce, ale mimo jiné v ní sekundárně bude uveden i etymologický výklad nových slov, kterých ve svém vyprávění užívají oba kronikáři. Spojení erbovních příběhů a etymologie je totiž poměrně časté. Autoři zde dostávají prostor k bohatému vyprávění o šlechtických rodech, rozvinutí vypravěčské linie jim tak dává prostor pro nová pojmenování skutečnosti. Těmto autorům a jejich dílům bude věnována podrobná analýza, aby poukázala na ty rozpory, které jsou uvedeny v kronikách. Dále se zde pak také objeví výklad epických žánrů, kronikářství a heraldiky.