Památník Františka Vrhela. Nahlédnutí do myšlenkového světa jednoho sedláka
Abstrakt
Diplomová práce se zabývá myšlenkovým světem sedláka v první polovině 20. století. Její autor časově vymezil svůj zájem od konce 19. století až do roku 1948. Nezabývá se zde tedy problémy kolektivizace a sociálními proměnami české venkovské společnosti po roce 1948. Zaměření práce je historicko-sémantické. Hlavním zdrojem informací je soubor pramenů neúřední povahy, jde zejména o rodinnou kroniku - památník Františka Vrhela, která vznikala na základě jím psaných poznámek od roku 1914 až do roku 1961. Dalšími prameny jsou obecní kroniky obcí Košice a Roudná, dále archiválie úřední povahy, kupř. fond Škola Košice, uložený v Státním okresním archivu v Táboře. Z dokumentů této provenience byly dále použity: fondy Okresního zastupitelstva v Soběslavi, Okresního zastupitelstva v Táboře a Okresního úřadu v Táboře. Dalším zdrojem byly zatím needitované a neuveřejněné rodinné kroniky, jejichž původ je autor nucen zatajit. V historicko-sémantické analýze používá autor kromě výše jmenovaných pramenů i teoretické práce, beletrii a tisk, zabývající se fenoménem selství, venkova a lidové kultury.
Hlavním přínosem práce je sémantický rozbor slova obec jako příklad pro další sémantický rozbor klíčových pojmů dané society, jako je venkov, statek, rodina, rod, grunt, země, národ. V nalezených významech slov spatřuje autor myšlenkové stereotypy, klišé, fráze, ale i prvky národní stavovské a rodinné ideologie příslušníka selského stavu v první polovině 20. století.