Byl hořec panonský (Gentiana pannonica) v Krkonoších opravdu vysazen?

Abstract

Dvě krkonošské populace hořce panonského byly součástí molekulárních analýz (AFLP, cpDNA), které se zabývaly studiem genetické struktury 20 populací ve třech různých oblastech výskytu. Kromě Krkonoš (status druhu je zde nejasný) pocházelo 11 populací z centra areálu druhu ve východních Alpách a 7 populací bylo ze Šumavy jako severního okraje předpokládaného původního areálu druhu. V případě analýz chloroplastové DNA (cpDNA) nebyla odhalena variabilita mezi testovanými populacemi. Překvapivý výsledek přinesla analýza AFLP. I přes celkově nízkou variabilitu mezi testovanými jedinci (10,3 % variability vázáno na meziregionální úroveň) tvořila převážná část krkonošských rostlin samostatnou, geneticky odlišnou skupinu. Ve všech třech zkoumaných regionech bylo maximum genetické variability soustředěno na vnitropopulační úrovni. Signifikantně vyšší hodnoty genetické variability vykazovaly populace z Alp. Genetická variabilita šumavských a krkonošských populací byla srovnatelná. Hodnota DW indexu (měřítko reliktnosti populací) byla srovnatelná ve všech regionech. Na základě získaných výsledků nelze vyloučit, že se hořec panonský v otevřené krajině konce pleistocénu vyskytoval od Alp až po Krkonoše a ustoupil až vlivem klimatických a vegetačních změn do současných horských refugií. Výsledky nepotvrzují introdukci druhu v Krkonoších, ale zároveň nemohou původnost druhu přímo dokázat. Proto se diskuze zabývá analýzou argumentů pro i proti původnosti druhu na základě současných poznatků o biologii druhu.