"Sestřenice" Sisi. Její královská Výsost, hraběnka Elvíra z Wrbna-Kounic, rozená princezna bavorská (1868-1943)

Abstract

Anotace ?Sestřenice? Sisi. Její královská Výsost, hraběnka Elvíra z Wrbna-Kounic, rozená princezna bavorská je pokusem o inscenaci životního příběhu příslušnice výsoké rakousko-české aristokracie a v neposlední řadě členky evropské panovnické dynastie Evropy ?dlouhého? devatenáctého století. Zvolená biografická metoda mapuje hraběnčin život od narození po smrt, tedy v čase ohraničeném léty 1868 až 1943. V prostoru se pak jedná o příspěvek k životnímu stylu dospívající princezny z autonomní panovnické dynastie bavorských Wittelsbachů, posléze provdané říšské hraběnky Wrbna-Kounicové s knížecím důstojenstvím v bavorském kulturním prostředí a příbuzné rakousko-uherského císaře. Sociální dějiny urozených elit druhé poloviny devatenáctého a první poloviny dvacátého století v práci nezůstaly nedotčeny zvláště s ohledem na princezniny strategicky upevňované a budované vazby k jedné z nejvlivnějších žen rakousko-uherského a bavorského dvora ve sledovaném období 1880 až 1914 ? tetě Adelgundě, vévodkyni z Modeny, Masy a Carrary. Se zvláštním svolením současné hlavy rodu Wittelsbachů, Jeho královské Výsosti prince Františka Wittelsbacha, byly prameny z Tajného rodového archivu Wittelsbachů zužitkovány spolu s fragmentální korespondencí objevenou na Státním zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou a zapracovány s relevantní bibliografií do práce rozvržené v následující obsahovou strukturu. Nejen pramenům a literatuře na pozadí biografické metody se staví čelem úvodní kapitola, jejímž cílem bylo také dát prostor kritice a nástinu dosavadního stavu některých aspektů historiografie k tématu. Ovšem nejpodstatnější část zde zaujímá role historikova řemesla ve vztahu k tvorbě životopisu. Odtud plynule přechází do druhé kapitole přibližující princeznino narození do kulturního prostředí bavorské královské rodiny charakteristické kulturními nuancemi vlastního dynasticky rovnorodého milieu, aby ji vystřídala kapitola zaměřená na princeznin dynasticky nerovnorodý sňatek. V ní byla Elvíra, již jako hraběnka Wrbna-Kounicová, představena v kontrastu s dvorskou společností rakousko-uherské monarchie. Přitom se ke slovu dostal životní styl a každodenní život aristokracie před i po převratovém roce 1918. Snahy udržet navyklý životní styl byly předmětem zájmu v další kapitole, která je mezníkově vymezena odchodem z hlavní rodové rezidence v Holešově do Jaroměřic nad Rokytnou, přičemž za důvod lze označit nerovnorodý sňatek nejstaršího syna a po smrti otce i mužského pokračovatele rodu. Ke shrnutí poznatků došlo tradičně v závěru práce, který byl následován seznamem vyobrazení v příloze a uvedením použitých pramenů a literatury.